Štrasburk. Již padesát let má Svatý stolec status pozorovatele při Radě Evropy ve Štrasburku. Důležité je rozsévat, nechat zaznít svůj hlas a přinášet hlas těch, kdo jej nemají, říká vatikánský představitel mons. Marco Ganci.
Status stálého pozorovatele sjednaný 7. března 1970 završil vývoj oficiálních vztahů mezi Svatým stolcem a Radou Evropy navázaných v roce 1962. U příležitosti kulatého výročí probíhá ve Štrasburku třídenní sympózium, připomínající zejména návštěvu dvou papežů v této instituci: Jana Pavla II. v roce 1988 a Františka v roce 2014. Nese nadpis „Budovat společně Evropu. 50 let Svatého stolce v Radě Evropy“, protože, jak připomíná mons. Ganci, evropská jednota musí být dílem všech a nikoli pouze jedné či druhé strany.
„Rada Evropy se zabývá především otázkami jako je demokracie, zákonnost a lidská práva. To všechno jsou věci, které Svatý stolec sleduje s velkou pozorností a vyslovuje se k nim. Jde tu o oficiální stanoviska, magisterium, poselství Svatého otce, promluvy dvou papežů ve Štrasburku. Ale na druhé straně také vysocí představitelé Rady Evropy navštěvují Vatikán, papež je přijímá. Vybízíme k budování solidárnější, spravedlivější a lidštější Evropy, založené na míru a hodnotách. Zvláštní pozornost věnujeme také problému migrace, náboženské svobody, mezináboženskému a interkulturnímu dialogu. To jsou základní témata, kterými se zabývá Svatý stolec.“
Při zahájení sympózia vystoupil arcibiskup Paul Richard Gallagher, vatikánský sekretář pro vztahy se státy, s obsáhlým příspěvkem, v němž se dotkl právě jmenovaných priorit Svatého stolce na mezinárodní platformě. Mimo jiné upozornil na některá nedorozumění v debatě o migraci. Za nedorozumění označil jak představu asimilace pojímané jako rezignace na vlastní identitu a přijetí identity hostícího národa, tak představu uzavřenosti migrantů do vlastního ghetta. Za žádoucí označil vzájemné vycházení vstříc a obohacování mezi “různými světy“, které díky migraci navazují vztah.
„Třetí nedorozumění vede k představě, že vzhledem k migračnímu fenoménu by měly cílové země rezignovat na vlastní identitu z respektu k jiným identitám. Tento postoj představuje hrozbu pro občanské soužití jako takové. Ve skutečnosti tam, kde se člověk nemá možnost svobodně vyjadřovat v obavách, aby neurážel citlivost druhých, dochází k fenoménu odcizení založeného na nejnižším společném jmenovateli, který nakonec vede k vytváření beztvaré společnosti, v níž schází ideály a která se může stát snadnou kořiští chvilkových vášní“, varoval arcibiskup Gallagher, v přesné diagnóze situací, jež lze pozorovat v některých západních zemích.
Vatikánský sekretář pro vztahy se státy varoval také před divokým rozvojem migrace, která se stává plodnou půdou obchodu s lidmi, zneužívání a verbování do kriminálních skupin. Jak dodal, k řešení výzev migrace nepostačuje čistě legalistický přístup, nýbrž je zapotřebí na široké unverzální úrovni usilovat o vytvoření nové mentality, „neboť riziko migrací bez lidskosti zůstává velice vysoké,“ zdůraznil vatikánský představitel.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
