Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnes je svátek svatého Štěpána, prvomučedníka. Mluví o něm kniha Skutků apoštolů (srov. kap. 6-7) a v dnešní liturgii nám je představován v závěrečných chvílích svého života, kdy je zajat a ukamenován (srov. 6, 12; 7,54-60). V radostném ovzduší vánoc by se připomínka prvního křesťana zabitého pro víru mohla jevit jako nemístná. Nicméně, právě z perspektivy víry je dnešní svátek v souladu s opravdovým smyslem Vánoc. Ve Štěpánově mučednictví je totiž násilí poraženo láskou, smrt životem, a Štěpán v okamžiku nejvyššího svědectví spatřuje otevřené nebe a odpouští svým mučitelům (srov. 60).
Tento mladý služebník evangelia, plný Ducha svatého, dovedl hlásat Ježíše slovy a především svým životem. Vidíme na něm uskutečnění příslibu, který dal Ježíš svým učedníkům: »Až vás budou pronásledovat pro mé jméno, Duch mého Otce vám dá sílu i slova, abyste vydali svědectví« (srov. Mt 10,19-20). Ve škole svatého Štěpána, který se životem i smrtí připodobnil svému Mistru, hleďme také my k Ježíši, věrnému svědkovi Otce. Učme se, že nebeská sláva věčného života není tvořena bohatstvím a mocí, nýbrž láskou a sebedarováním.
Musíme mít pohled upřený k Ježíši, »od něhož naše víra pochází a který ji vede k dokonalosti« (Žid 12,2), abychom mohli podávat důvody naděje, jíž se nám dostalo (srov. 1 Petr 3,15), v každodenních problémech a zkouškách. Pro nás křesťany už nebe není vzdálené a oddělené od země: v Ježíši sestoupilo nebe na zem. A díky Němu, silou Ducha svatého můžeme přijímat všechno lidské a usměrňovat k nebi. Takto ať je prvním svědectvím náš způsob být lidmi, životní styl, utvářený Ježíšem, tedy mírný, odvážný, pokorný, šlechetný a nenásilný.
Štěpán byl jáhen, jeden z prvních sedmi jáhnů církve (srov. Sk 6,1-6). Učí nás hlásat Krista prokazováním bratrství a evangelní lásky. Jeho svědectví, jež vrcholí mučednictvím, ať je nám zdrojem inspirace při obnově našich křesťanských společenství. Ta jsou povolána ke stále většímu misijnímu úsilí, ke hlásání evangelia a rozhodnosti dosahovat muže a ženy na existenciálních i zeměpisných periferiích, kde je největší žízeň po naději a spáse. Mají být společenstvími, jež nesledují světskou logiku, nekladou do středu sebe či svůj image, nýbrž jedině Boží slávu a dobro lidí, zejména nepatrných a chudých.
Svátek prvomučedníka Štěpána nás volá, abychom si připomenuli všechny včerejší i dnešní mučedníky, kterých je dnes mnoho, cítili se s nimi spojeni a vyprošovali jim milost žít a zemřít s Ježíšovým jménem v srdci i na rtech. Maria, Matka Vykupitele, ať nám pomáhá prožívat tuto vánoční dobu s pohledem upřeným k Ježíši, abychom se denně stále více připodobňovali Jemu.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
