Francie. Cenzura je ve Francii faktem. Pokud má někdo jiný názor než většina, nesmí promlouvat na veřejných místech. Pokud máš jiný názor, budeš označen za reakcionistu nebo homofoba, říká pařížský arcibiskup. V obšírném rozhovoru pro švýcarský portál 24heurs.ch se vyjádřil ke kauze Sylviane Agacinski. Tato francouzská filosofka a feministka, žena bývalého premiéra Lionela Jospina se nedávno stala obětí pronásledování ze strany extrémistů LGBT. V obavách před jejich protesty univerzita v Bordeaux musela zrušit její přednášku. Sylviane Agaciński totiž veřejně vystoupila proti zákonu o oplodnění in vitro pro lesbické páry.
Podle arcibiskupa Michela Aupetita se cenzura projevuje také pohrdáním, diskreditací a odmítáním diskuse. Příkladem toho je reakce ministryně zdravotnictí na výrok Francouzské lékařské akademie, která formulovala vážné výhrady ohledně návrhu zákona o „in vitro“. Namísto polemiky s argumenty představenými Akademií ministryně reagovala s tím, že akademie je zpátečnická. Také v tom spočívá cenzura – podotýká pařížský arcibiskup. Odmítá se dialog a pohrdá se názorem jiných. Podle jeho mínění podobnou taktiku uplatňuje také prezident Macron. Vytváří zdání společenského dialogu a potom jedná podle svého. Setkali se s tím jak protivníci nového zákona o bioetice, tak protestní hnutí žlutých vest.
Arcibiskup Aupetit odpovídal také na otázku o sílící vlně profanací křesťanských míst kultu. Potvrdil, že tomu tak skutečně je. Kromě toho v případech, kdy se cílem stávají konsekrované hostie, je zřejmé, že nejde o pouhý vandalismus, nýbrž o profanaci. Arcibiskup Aupetit nicméně varoval křesťany před upadáním do bolestínství. Dnes je totiž velmi módní mluvit o fóbiích různého druhu. Ukazuje se, že každý z nás je „kdovíčehofobem“. Také my bychom mohli propadnout této hře, říká pařížský arcibiskup. Varuje ale, že to není správná cesta. Kristus byl ukřižován, ale vstal z mrtvých. Věříme, že pronásledování nemají poslední slovo. Lepší je vystavit se ohrožení a s vědomím rizika nechat kostely otevřené, dodává arcibiskup Aupetit.
Upozorňuje také, že Francii, ale i celému Západu, dnes velmi schází bratrství. „Když jsem v 80. letech pracoval ve městě jako lékař, vztahy mezi muslimy a křesťany byly dobré, všichni si navzájem pomáhali bez ohledu na vyznání. Dneska už tomu tak není. Když se vracím na stejná místa, každý si žije ve svém prostředí,“ říká arcibiskup Aupetit. Podle jeho mínění se tento jev týká celé společnosti. Vyjímkou stále ještě zůstávají kostely, kde se setkávají lidé z různých vrstev a prostředí.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
