Nový portál Vatikánského rozhlasu

Thajsko. Krátce po šesté hodině ranní našeho času začala 32. mezinárodní apoštolská cesta papeže Františka, která jej zavede nejprve do Thajského království a posléze do Japonska. Po více než jedenácti hodinách letu přistál papežský speciál na letišti v Bangkoku, kde Svatého otce přijal člen Královské rady a šest státních představitelů. Katolickou církev, k níž se hlásí zhruba 300 tisíc věřících, zastoupilo šestnáct místních biskupů a jedenáct dětí v tradičních oděvech různých thajských diecézí. Na bangkockém letišti očekávala římského biskupa rovněž jeho sestřenice Ana Rosa Sivori, sedmasedmdesátiletá řeholnice z kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice, která mu bude tlumočit při některých setkáních. Při výjezdu z letiště papež František ihned pozdravil skupinku thajských katolíků a poté se odebral na apoštolskou nunciaturu v Bangkoku k obědu, odpočinku a večerní soukromé mši svaté. Zde ho přivítalo několik seminaristů, řeholnic a mladých lidí z farnosti, kteří předvedli tanec v typických krojích. První veřejné vystoupení Svatého otce se očekává zítra, ve tři hodiny v noci středoevropského času, při oficiálním setkání s předsedou thajské vlády a promluvě k představitelům veřejného života.

„Děkuji, že mne doprovázíte na této cestě a děkuji za vaši práci. Lidem velmi prospívá, když se k nim dostanou informace a když poznávají tyto kultury velice vzdálené Západu“.

Těmito slovy papež František včera večer po odletu z Říma pozdravil novináře, kteří mediálně pokrývají také tuto zahraniční návštěvu, a poté všem osobně stiskl ruku.

Dvaatřicátá apoštolská cesta Františkova pontifikátu se uskutečňuje v roce 350. výročí založení apoštolského vikariátu v Siamu (1669), kterým se datuje vznik thajské hierarchické církve. Ještě předtím – v polovině 16. století (1567) do země přišli portugalští misionáři, po kterých následovali františkáni a jezuité. Ve většinově buddhistické zemi je křesťanství dosud považováno za cizí náboženství, vysvětluje apoštolský nuncius v Bangkoku, mons. Paul Tschang In-nam:

„Z historických důvodů také část obyvatelstva vnímá katolickou církev jako komplice Západu, který tuto část Asie obsadil. Přínosu katolické církve ve školství si nicméně místní společnost vysoce cení – více než 370 katolických škol navštěvuje půl milionu žáků a studentů. Máme také dobré vztahy s thajskou vládou, která Svatého otce pozvala již před několika lety. Místní církev na různých úrovních rozvíjí dialog s buddhisty. Vloni došlo k výměně delegací mezi Svatým stolcem a buddhistickou hierarchií. Delegace buddhistických mnichů z bangockého královského chrámu Wat Pho předala papeži v Římě překlad starobylého buddhistického spisu a Svatý stolec odpověděl vysláním delegace Papežské rady pro mezináboženský dialog. Svatý otec navštíví rovněž nejvyššího buddhistického patriarchu a toto gesto jistě napomůže dalšímu posílení bratrských vztahů mezi buddhisty a katolíky.“

Také vztahy s královskou rodinou a především s králem jsou na velmi dobré úrovni, doplňuje koordinátor papežské návštěvy v Thajsku a zastupující sekretář biskupské konference, mons. Andrew Vissanu Thanya-anan:

„V této zemi vládne naprostá náboženská svoboda. V thajské ústavě není ukotveno žádné státní náboženství, a proto se všechna náboženská vyznání těší úctě a toleranci. Papežovu návštěvu schválil král, premiér i celá vláda, nemluvě o biskupské konferenci. Je důležité připomenout, že král Ráma V. – nekatolík a nekřesťan – v roce 1897 navštívil papeže Lva XIII. Soužití a spolupráce buddhistů s katolíky jsou bezproblémové.“

V pátek se papež František setká s kněžími, řeholníky a řeholnicemi i biskupy Thajska a jiných asijských zemí. Co si od tohoto setkání slibují?

„Stejně jako v jiných zemích v porovnání s minulostí nepřibývají duchovní povolání. Je ale velice zajímavé, že v různých seminářích máme mladé kněze, ale také řeholníky a řeholnice, kteří chtějí být misionáři. Existují zde místní misionářské společnosti složené z thajských misionářů. Myslím, že papežovo setkání s těmito lidmi bude velmi významné právě pro nová povolání.“

Thajským katolíkům v současnosti slouží zhruba sedm set místních kněží, kdežto počet zahraničních misionářů postupně klesá, dnes je jich asi stovka, potvrzuje jeden z nich, o. Bruno Soppelsa:

„V zemi, která je z 96% buddhistická a kde na druhém místě stojí muslimové, jsme skutečně nepatrná menšina. Na katolickou církev se ovšem hledí se sympatiemi, protože se ujímá nejchudších a potřebných lidí a slouží zejména v oblastech, kde veřejná správa a vláda zasahuje jen s námahou. Mám na mysli chudinské čtvrti na periferiích velkoměst, včetně Bangkoku, anebo naše působení na severu země mezi horskými kmeny, kde jsou problémy s drogami a alkoholismem.“

Popisuje italský kněz. Před více než půl stoletím se do Thajska vydala rovněž sestřenice papeže Františka z matčiny strany, sestra Ana Rosa Sivori. Tato salesiánka pracuje v dívčí škole St. Mary, jedné z pěti, které Dcery Panny Marie Pomocnice v Thajsku provozují. Vatikánskému rozhlasu prozradila, o čem si s papežem povídá po telefonu:

„Ptá se mě, jak probíhá život v Thajsku. Nemluvíme o ničem zvláštním, ale o běžných věcech mezi dvěma lidmi, kteří spolu hovoří po dlouhé době. Naposledy jsem se s ním viděla v březnu minulého roku. Pravidelně si ale netelefonujeme, když mu potřebuji něco sdělit, napíši dopis a předám jej prostřednictvím nunciatury.“

Argentinská řeholnice podotýká, že Thajci se na papeže těší, všichni ho chtějí vidět...

„Váží si jeho blízkosti lidem, jednoduchosti a důslednosti – protože žije podle toho, co učí, a to, jak žije, je vidět, tedy v prostotě a střídmosti. Lidé si toho cení a říkají, že je jako jeden z nich, a to včetně buddhistů! Mnozí buddhisté prohlašují, že papeže rádi poslouchají, protože mluví jasně, jednoduše, tak, aby všichni rozuměli. Skutečně to tak vnímají. Teď mají všichni „pope fever“, jak to nazývají, jsou rozrušení, protože chtějí papeže uvidět, přijet za ním do Bangkoku.“

Říká sestřenice papeže Františka, která jej doprovází během jeho thajského pobytu.