Vatikán. Až 800 milionů dětí ve světě užívá internet, čímž tvoří více než čtvrtinu z celkového počtu tří miliard jeho uživatelů. Web je však také místem, kde se nejvíce rozbujela pedopornografie. Microsoft odhaduje, že denně se na webových stránkách objeví 270 tisíc nových videonahrávek či snímků zachycujících sexuální zneužívání nezletilých. Osmi z deseti obětí je méně než deset let, v 86% se zneužívání týká dívek a 96% videí zachycuje dítě samotné v jeho domácím prostředí. Téměř dvě třetiny pedopornografických výjevů se do internetové sítě nahrává v Evropě, zatímco výroba jiných typů materiálů – jako například streamingové propojení pedofilů, kteří sledují zneužívání dětí v přímém přenosu – se soustřeďuje do afrických nahrávacích studií, situovaných třeba na Filipínách.
Již tyto údaje samy o sobě potvrzují důležitost mezinárodního setkání, které v těchto dnech pořádá Papežská akademie věd ve spolupráci s jinými mezinárodními organizacemi (Child Dignity Alliance a Interfaith Alliance for Safer Communities). Cílem kongresu je dospět k úzké spolupráci mezi institucemi a firmami, zejména se zřetelem na ochranu soukromých údajů a kontrolu internetové produkce, jak dokládá též jeho název „Podpora dětské důstojnosti v digitálním světě. Od konceptu k akci“. O. Federico Lombardi, předseda vatikánské nadace Benedikta XVI., při prezentační tiskové konferenci mimo jiné upozornil na alarmující rozšíření digitální dospělé pornografie, snadno a široce přístupné dětem. „Různé studie vypovídají o tom, že dnes děti začínají se sledováním pornografie v jedenácti letech. Je třeba je chránit a nenechávat samotné před mobilem či počítačem“, zdůraznil italský jezuita.
Dvoudenní vatikánská konference navazuje na obdobné mezinárodní sympozium zorganizované Papežskou univerzitou Gregoriana v roce 2017 a mezináboženské setkání o důstojnosti dítěte v digitálním světě, které se konalo loni v Abú Dhábí. Dnes dopoledne kongres zahájil papež František při audienci pro všechny jeho účastníky. Na kongresu kromě odborníků z oblasti práva, ekonomie, mezinárodních vztahů a digitálních technologií promluví ministr vnitra Spojených arabských emirátů, vrchní imám káhirské mešity Al Azhar, švédská královna či zvláštní vyslankyně generálního tajemníka OSN. V závěru jednání, které vyvrcholí příspěvkem státního sekretáře Svatého stolce, kard. Parolina, se očekává podpis společného prohlášení.
„Katolická církev si v posledních desetiletích následkem dramatických zkušeností, které prožila na svém vlastním těle, živě uvědomila závažnost sexuálního zneužívání nezletilých a jeho dopadu, utrpení, které vyvolává, a naléhavost, s níž je třeba léčit rány, rozhodně potírat tento jev a účinně mu předcházet. Cítí se tedy zavázána k tomu, aby do budoucnosti hleděla s prozíravostí“.
Přivítal papež František své hosty v Klementinském sále Apoštolského paláce. Ve své obsáhlé promluvě nejprve varoval před démonizací technologie, která zejména v periferních oblastech industrializovaných zemí anebo v případech znevýhodněného dospívání může mladým lidem i dětem otevřít nové obzory. Jedná se spíše o zajištění bezpečného přístupu k těmto technologiím a zamezení zločinům, které poškozují na těle i na duchu s celoživotními následky, vyzdvihl.
„Je naléhavé uvědomit si, jakých rozměrů a závažnosti tyto jevy dosáhly. Jedním z rysů technologického rozvoje je totiž fakt, že nás dokáže zaskočit. Zprvu si všímáme jeho okouzlujících a kladných hledisek (která naštěstí nechybí), abychom teprve mnohem později objevili jeho negativní důsledky, častokrát až tehdy, kdy se značně rozšířily a je velice obtížné je zvrátit. Proto se obracím na vás, vědci a badatelé, máte totiž zásadní úlohu! Je třeba jasně vymezit povahu a rozsah nebezpečí, proti kterému máme bojovat.“
Také role komunikačních operátorů a sdělovacích prostředků není v tomto ohledu nijak podružná a spočívá zvláště v předávání informací o možných rizicích překotného a nekontrolovaného technologického rozvoje, pokračoval papež. Existuje zde napětí mezi představou digitálního prostoru jako světa neomezené svobody vyjadřování a odpovědným užitím technologií, které klade určité meze, poznamenal římský biskup.
„Je tudíž třeba nalézt vhodnou vyváženost mezi oprávněným projevem svobody a sociálním zájmem na tom, aby se digitální nástroje nevyužívaly k páchání trestných činů na úkor nezletilých. Společnosti, které poskytují připojení k internetu, byly po dlouhý čas považovány za pouhé dodavatelky technologické platformy, aniž by nesly legální či morální odpovědnost za její upotřebení. Potenciál digitálních prostředků je nedozírný, ovšem případné záporné dopady jejich užití v oblasti obchodu s lidmi, šíření nenávisti a extrémismu, organizace teroristických činů či manipulace s informacemi mohou být rovněžtak výrazné.“
Veřejné mínění i zákonodárci si dnes konečně toto nebezpečí uvědomují, podotkl papež a doporučil, aby se v právních státech věnovala pozornost zejména dvěma bodům. Prvním je ochrana soukromí jako cenného osobního dobra, druhým pak zákonodárství regulující činnost společností digitálního sektoru. V druhé části promluvy římský biskup vyjmenoval několik příkladů konkrétních iniciativ, zaměřených na bezpečnost v digitálním prostoru, výchovu dětí a dospívajících při nakládání s ním a zodpovědné investice počítačových firem, pamatující především na dobro nezletilých, a nikoli na zisk za každou cenu. V závěru se zamyslel nad rolí náboženství při ochraně dětské důstojnosti:
„Otázka ochrany nezletilých v digitálním prostoru, tedy v našem dnešním a zítřejším světě, vyžaduje naši jednotu. Dosvědčujeme totiž Boží lásku ke každému člověku, počínaje maličkými a bezbrannými, aby ve všech, v každé části světa a každém náboženském vyznání, rostla pozornost vůči tomuto jevu, vědomí o něm a následná péče. Chtěli bychom ze zemského povrchu vyhostit jakékoli násilí na nezletilých a každý druh jejich zneužívání. Podívejme se jim od očí – jsou to vaši synové a dcery, musíme je milovat jako vrcholná díla Boha a jeho děti. Mají právo na dobrý život a naší povinností je učinit vše proto, aby se jim ho dostalo.“
(jag)