Německo. Ekumenická iniciativa „Společně pro Evropu“ je sítí, která dnes sdružuje více než 300 hnutí a komunit z celé Evropy, náležejících k anglikánské, evangelické, katolické, pravoslavné a jiným církvím. Vznikla před dvaceti lety poblíž bavorského Augšpurku, kde se v Ottmaringu, ekumenickém centru Hnutí fokoláre, setkali představitelé katolické a evangelické církve u příležitosti podpisu Společného prohlášení k nauce o ospravedlnění (31.10.1999). Toto výročí připomene víkendové setkání na témže místě (7.-9.11.), na němž mimo jiné vystoupí biskup Christian Krause, někdejší předseda Světové luteránské federace, a senátor Pavel Fischer, který nabídne pohled na Evropu po třiceti letech od pádu železné opony. V augšpurském kostele sv. Anny se v sobotu večer všichni účastníci shromáždí k modlitbě za Evropu, po níž bude následovat pochod městem na památku třicátého výročí pádu Berlínské zdi.
„Tématem celého setkání je pohled dopředu, otázka, jak se pokračovat dál. Budeme mít příležitost navštívit Augšpurk, kde městská správa přijme všechny účastníky v rámci slavnostní recepce. Augšpurk je známý svým projektem na podporu míru mezi různými vyznáními a kulturami. V kostele sv. Anny se pomodlíme za Evropu a pochod městem připomene třicáté výročí pádu Berlínské zdi. Toto setkání propojuje církve a křesťany s městem, politikou a současnou občanskou společností. Vnímáme totiž, že je zapotřebí, abychom svou křesťanskou víru přetlumočili do dnešní evropské kultury...“
Vysvětluje pro naše mikrofony Ilona Tóth z organizačního výboru setkání, který tvoří zhruba dvě stě lidí, takzvaných „Přátel“ iniciativy Společně pro Evropu. Přínos této ekumenické iniciativy popisuje takto:
„Myslím, že spočívá právě v kultuře vzájemnosti, oné mystice společného „my“, o níž mluví také papež František, ale nejenom v tom. Lze si totiž všimnout, že existuje pohyb směrem k druhému člověku – viděli jsme to v Lundu na setkání různých církvi, či na přibližování k pravoslavné církvi. Iniciativa Společně pro Evropu je jakousi laboratoří těchto snah. Svatý otec nazval naši iniciativu soudržnou silou, která propojuje lidi, aby pak vnášeli základní hodnoty křesťanství jako odpověď na krizi, jíž prochází náš světadíl. Naše dílna tedy není zaměřena sama na sebe, nýbrž je tu pro Evropu, pro svět.“
Uveďme několik významných milníků z dějin iniciativy „Společně pro Evropu“, která zaznamenala výrazný růst počínaje rokem 2000. V březnu onoho roku v německém Rothenburgu vystoupili německý luteránský biskup Ulrich Wilckens a zakladatelka Hnutí fokoláre Chiara Lubichová, aby prohlásili rozdělení křesťanů za příčinu ateismu a označili vzájemnou lásku za cestu k jednotě. Následovala oboustranná žádost o odpuštění za minulé chyby, kterou shromáždění křesťané vznesli jménem vlastních církví a hnutí. O rok později – 8. prosince 2001 – se v mnichovském evangelickém kostele sv. Matouše uskutečnilo setkání 800 představitelů hnutí a komunit z různých církví. Uzavřeli pakt vzájemné lásky, který se stal základem rodící se iniciativy. Jsme v roce 2002 – zástupci evangelických církví se vydávají do Říma, aby blíže poznali různá katolická hnutí. Při schůzkách s nimi vznikl nápad, aby tyto ekumenické zkušenosti získaly větší viditelnost. Následujícího roku – v červnu 2003 – se proto italští a němečtí delegáti různých církevních hnutí shromáždili v Berlíně, aby předchozí nápad zrealizovali při organizaci mezinárodního ekumenického setkání ve Stuttgartu. To se stalo první velkou manifestací iniciativy „Společně pro Evropu“, po níž následovaly další – opět ve Stuttgartu (2007), Bruselu (2012) a Mnichově (2016). Poslední mezinárodní kongres hostila právě před rokem Praha (15.-17.11.2018), říká Ilona Tóth:
„Je pravdou, že možná některé zdi byly strženy, ale virtuální hradby zůstaly, protože přetrvávají historické a kulturní rozdíly, které vnímáme ve vztazích a které vyžadují otevření mnoha zavřených dveří. Zakoušíme tedy, že vzájemná láska mezi námi, křesťany, se pak rovněž stává platformou k dialogu mezi národy. Vloni se v Praze sešli lidé z více než dvaceti zemí a čtyřiceti různých hnutí. Naslouchali jsme dějinám českého národa a při této výměně zkušeností jsme si uvědomili, že se z nás poněkud více stávají Evropané, ačkoli jsme nadále Češi nebo Slováci, Maďaři, Italové či Němci. Podle mého názoru tedy řešení spočívá právě ve vzájemném poznávání.“
Uzavírá jedna z organizátorek mezinárodního ekumenického setkání, které dnes začalo v Augšpurku.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
