Vatikán. Otec Augustinus Sander, OSB, z německého opatství Maria Laach bude v Papežské radě pro podporu jednoty křesťanů odpovídat za dialog s luteránstvím. V tomto úřadě nahradil svého krajana, mons. Matthiase Türka. O. Sander spolupracuje již řadu let s paderbornským Ekumenickým institutem Johanna Adama Möhlera, který založil arcibiskup a pozdější kardinál Lorenz Jäger a jehož cílem je studium dějin a teologie reformačních církví. V rozhovoru pro německou redakci Vatikánského rozhlasu vysvětluje, jak charisma jeho řádu ovlivňuje toto ekumenické úsilí:
„Možná by se dalo říci, že jsem ekumenický benediktin a benediktinský ekumenik. Co to znamená? Jako benediktin náležím k řádu nerozdělené církve prvních staletí. A jako benediktin jsem složil sliby, které jsou druhým křtem, svátostí jednoty, a z této perspektivy bych rád prožíval nynější povolání k jednotě. Jako teologa mne vždy zajímalo, jak se může nějakému společenství dařit – i zde je v pozadí patrná zkušenost z kláštera. Jak se vytváří společenství mezi vyznáními a církvemi? Také tady mi naše řádová pravidla – řehole sv. Benedikta – poskytují dobrý návod, protože v nich sv. Benedikt vyzdvihuje dar rozlišování. Je třeba rozpoznat, co skutečně rozděluje, co jen zdánlivě, zda je dokonce možný ještě větší průnik. Tedy v prvé řadě discretio – rozlišování. Důležité je také vnímání druhého člověka jako někoho, kdo je cenný a hodnotný i ve své odlišnosti. Ctít všechny lidi a to je druhá ekumenická ctnost – honor, úcta. A třetí je humanitas – lidskost, otevřenost, schopnost vést dialog. Myslím tedy, že do této nové úlohy poplyne leccos benediktinského...Ze spíše teologického hlediska bych dodal, že vycházím z katolického luterského bádání. Luther sám byl řeholník, augustinián a v klášteře nosil Augustinovo jméno, což je málo známo. Již dříve jsem se zabýval jeho spisy a objevil jsem přitom, nakolik pro něj toto klášterní zázemí bylo důležité. Možná jsou to jen detaily, ale třeba budou mít v mé budoucí činnosti v papežské radě nějaký význam...“
Říká německý benediktin, který přebírá ve Vatikánu odpovědnost za vedení dialogu s luteránstvím.
(jag)