Vatikán. Na Svatopetrském náměstí se dnes dopoledne konala kanonizace, které se účastnilo 50 tisíc lidí. Papež František liturgickou formulací - užívající slavnostního plurálu, který znamená »Petr a já« - oznámil, že „k povznesení katolické víry a růstu křesťanského života [...] po dlouhém zvažování, častých prosbách o Boží pomoc a vyslechnutí mnoha mínění našich bratrů v biskupské službě prohlašujeme a definujeme, že John Henry Newman (1801-1890), Giuseppina Vannini (1859-1911), Mariam Thresia Chiramel Mankidiyan (1876-1926), Dulce Lopes Pontes (1914-1992) a Marguerite Bays (1815-1879) jsou svatí, zapisujeme je do seznamu svatých a stanovujeme, aby jim spolu se svatými byla v celé církvi prokazována zbožná úcta“; Angličan, Italka, Indka, Brazilka a Švýcarka; kardinál, tři řeholnice a laička.
Petrův nástupce potom v homilii komentoval liturgická čtení této 28. neděle, zejména Lukášovo evangelium (17, 11-19) o zázračném uzdravení deseti malomocných, z nichž pouze jeden přišel za uzdravení Ježíši poděkovat, a v samotném závěru řekl:
„Je krásné vidět, jak onen uzdravený muž, kterým byl Samaritán, vyjadřuje veškerou svoji radost, hlasitě chválí Boha, padá tváří k zemi a děkuje (srov. v. 15-16). Cesta víry vrcholí životem v díkůvzdání. My, kdo máme víru, se můžeme ptát, zda prožíváme svoje dny jako zátěž, kterou je třeba snášet, anebo jako chválu, kterou třeba vzdávat? Zůstáváme soustředěni na sebe v očekávání prosby o další milost anebo nacházíme svoji radost v díkůvzdání? Když děkujeme, Otec je dojat a sesílá nám Ducha svatého. Děkování není záležitost zdvořilosti či slušnosti, nýbrž víry. Srdce, které děkuje, zůstává mladé. Říkat „děkuji, Pane,“ při probuzení, během dne a před ulehnutím, je protilék na stárnutí srdce, protože srdce stárne a osvojuje si špatné návyky. Stejně tak v rodině, mezi manželi: pamatujte na poděkování. „Díky“ je nejjednodušší a dobročinné slovo.
Volat, jít a děkovat. Dnes děkujeme Pánu za nové světce, kteří putovali ve víře a nyní je vzýváme jako přímluvce. Tři z nich jsou řeholnice a ukazují nám, že řeholní život je cesta lásky vedoucí existenciálními periferiemi světa. Svatá Marguerite Bays však byla krejčovou a ukazuje nám sílu jednoduché modlitby, trpělivého snášení a tiché odevzdanosti. Pán tak v ní a v její pokoře oživil zář Paschy. Je to každodenní svatost, o níž mluví svatý kardinál Newman, který prohlásil: „Křesťan vlastní hluboký, mlčenlivý a skrytý pokoj, který tento svět nevidí. [...] Křesťan je radostný, klidný, dobrý, laskavý, vlídný, bezelstný, umírněný, neklade si požadavky [...] jeho jednání je natolik vzdáleno okázalosti a vybroušenosti, že na první pohled působí dojmem obyčejnosti“ (Parochial and Plain Sermons, V, 5). Prosme, abychom v temnotách tohoto světa byli takovýmito „laskavými světly“. Ježíši, „zůstaň s námi a my se zaskvíme jako Ty a budeme zářit tak, že se pro druhé staneme světlem“ (Meditations on Christian Doctrine, VIII, 3). Amen.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE
Po svatém přijímání oslovil papež František účastníky bohoslužby, zvláště společenství, hlásící se k duchovnímu odkazu nových světců.
„Zdravím oficiální delegace různých zemí, zejména prezidenta Italské republiky a Jeho Výsost Prince z Walesu. Evangelní svědectví svatých skutečně přispělo v příslušných národech k duchovnímu a sociálnímu růstu. S hlubokou vděčností za jejich účast se obracím zvláště na delegaci anglikánského společenství, a zároveň vítám tebe, drahý bratře, nového biskupa tady v Římě. Zdravím vás, drazí poutníci, jakož i ty, kdo jste sledovali tuto mši v rozhlase a televizi, zejména věřící z Polska, kteří dnes slaví Den papeže. Děkuji za vaše modlitby a stálé sympatie.“
Potom Svatý otec obrátil pozornost k mezinárodnímu dění:
„Moje myšlenky zalétají na Blízký východ. Zvláště do milované a trýzněné Sýrie, odkud přicházejí opět dramatické zprávy o situaci obyvatel na severovýchodu země, nucených opouštět svoje domovy v důsledku vojenských akcí. Mezi tímto obyvatelstvem jsou také mnohé křesťanské rodiny. Všechny zúčastněné aktéry a rovněž mezinárodní společenství znovu vyzývám, aby se upřímně, poctivě a transparentně zasadili o dialog ve snaze nalézt účinná východiska.“
Nakonec se Petrův nástupce vyjádřil k politické situaci v Ekvádoru:
„Spolu se všemi účastníky probíhající biskupské synody o Amazonii, zvláště s těmi, kteří pocházejí z Ekvádoru, se znepokojením sleduji dění těchto týdnů v jejich zemi, kterou poroučím společné modlitbě a přímluvě nových světců a sdílím bolest nad zabitými, zraněnými a zmizelými. Usilujte o sociální smír, zejména se zřetelem na ty nejzranitelnější obyvatele, na chudé a na lidská práva. Obraťme se nyní k Panně Marii, vzoru evangelní dokonalosti, aby nám pomohla následovat příkladu nových svatých.“
Po společné mariánské modlitbě Anděl Páně papež všem požehnal.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
