„Skutečně nepotřebujeme další masakr, další narušování mezinárodních zákonů. Turecko nemá v žádném případě právo napadnout jinou zemi, která se těší suverenitě garantované Spojenými národy. Po této stránce je tato skutečnost nepřijatelná. Na druhé straně víme, že násilí vždy přináší zkázu lidem, infrastruktuře, celé zemi, vytváří napětí a ničí zejména děti, ženy, staré lidi a nemocné. Kolikátý konflikt už musíme vytrpět. Ve chvíli, kdy jsem doufali v mír, v ukončení tohoto dramatu, se otevírá další dramatický horizont.“
Otec Luftí vysvětluje, že oblast při syrsko-turecké hranici bývala v 19. století silně křesťanská. Postup času přibývalo Kurdů a křesťanská komunita se zmenšovala.
„Kvůli této poslední válce v Sýrii mnoho křesťanů odešlo a zůstala pouze komunita tvořící zvláštní mozaiků: žijí tu Asyřané, syrští pravoslavní, syrští katolíci, ale také arménská pravoslavná a katolická komunita. Je to tedy krásné společenství. Bohužel nyní hrozí, že bude vytrženo ze své země a že tento základní článek syrského organismu zanikne,“ dodává otec Firas Lufti.