Vatikán. Učte mladé lidi kriticky myslet, vyzval dnes papež František členky Římské unie řádu svaté Voršily, které se sjely do Říma jako delegátky na generální kapitulu. Také tři komunity sester voršilek z České republiky náleží do tohoto kanonického sdružení různých řeholních domů voršilského řádu, které vzniklo na začátku dvacátého století v Římě.
„Globální komunita – jděme směrem k novému životu“ – tak zní motto generální kapituly, z něhož
Petrův nástupce odvíjel promluvu v Klementinském sále Apoštolského paláce. Jak řekl, sousloví „globální komunita“ se jeví jako paradox, protože vedle sebe staví určité ohraničené společenství Božího lidu (farní či řeholní komunitu) a přídavné jméno „globální“, označující realitu všeobecného rozsahu. Navzdory tomuto zdání tyto dva pojmy označují skutečnost, v níž dnes žijeme a s kterou musíme počítat, upozornil papež:
„Dnes nikdo nemůže prohlásit: To se mne netýká. Ochrana lidských práv, svoboda myšlení a vyznání, hlásání evangelia vzdáleným i blízkým – počínaje sami sebou, sociální spravedlnost, péče o životní prostředí a společné hledání udržitelného rozvoje, nástup humanistické ekonomiky a politiky, která by skutečně sloužila člověku, nejsou problémem těch druhých, ale jsou to naše problémy, mé problémy. Již se nevztahují pouze k jedinému národu či určité oblasti, nýbrž k celému světu.“
Právě z toho důvodu je třeba „jít za novým životem“, jak si předsevzala vaše generální kapitula, či spíše „žít novým životem“, jak říkala vaše zakladatelka, sv. Anděla Merici, pokračoval římský biskup. Nový život nastane, pokud otevřeme brány Kristu a připodobníme se mu v lásce, když jako On budeme přistupovat k lidem různých jazyků a národů s velikou úctou k jejich rozdílnosti, a to jak kulturní, tak náboženské.
„V této souvislosti bych celé Římské unii řádu svaté Voršily přál, aby podstoupila odvážnou misijní volbu, schopnou vše změnit, aby se dosavadní návyky, styly, časové rozvrhy, jazyky a správní i apoštolské struktury staly vhodnými kanály k hlásání evangelia v současném světě. Z toho důvodu je nezbytná pastorační konverze v rámci vašich struktur, aby se stále více zaměřovaly na misii, „vycházení navenek“, čímž podpoří odpověď oněch lidí, kterým Ježíš nabízí své přátelství.“
Církev potřebuje důsledné svědectví, zdůraznil dále Svatý otec, tedy muže a ženy, kteří, počínaje vlastní konverzí, druhého člověka chápavě vyslechnou a nabídnou mu radost z evangelia.
„Vy jste, drahé sestry, povolány, abyste vydávaly svědectví jako věrné dcery sv. Anděly Merici a nacházely v jejím charismatu novou inspiraci k utišení žízně tohoto světa, která je, celkem vzato, žízní po Kristu a jeho milosrdenství. Rád bych vás proto povzbudil, abyste s elánem pokračovali ve svém výchovném poslání, a to zejména v nynější době, kdy jsou mladí lidé zavaleni nesmírným množstvím informací a dezorientováni rychlostí jejich přenosu. V důsledku toho je nezbytná výchova ke kritickému myšlení a rozpoznávání kladů i záporů užívaných prostředků. Výchova, která by mladým lidem ukázala cestu k hodnotovému zrání“.
Pedagogické působení nicméně vyžaduje osobní svědectví, plynoucí z pečlivě pěstovaného duchovního života, připomenul papež František v samém závěru audience:
„Láska k lidem je silou, podporující setkání s Bohem i samotný duchovní život, protože člověk milující bližního miluje Boha, kdežto ten, kdo nemiluje bratra, „je ve tmě“ , „zůstává ve smrti“ a „Boha nepoznal“ (1 Jan 2,11; 3,14; 4,8). Když žijeme v duchu setkávání, když k druhým přistupujeme ve snaze o jejich dobro, rozšiřujeme svou niternost, abychom od Pána dostávali ty nejkrásnější dary. Pokaždé, když se v lásce setkáme s nějakým bratrem či sestrou, zazáří víra, poznávající Boha. Beztoho, že byste byly misionářkami, tedy nelze růst v duchovním životě.“
Připomenul Petrův nástupce Římské unii řádu svaté Voršily, jehož novou generální představenou, M. Susan Flood z Austrálie, zdraví na fotografii.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
