“Zelená abeceda papeže Františka. Zachránit zemi a žít šťastně” – tak nazvala svou novou knihu italská novinářka Franca Giansoldati. Jako specialistka na náboženskou tematiku v italském deníku Il Messaggero sleduje dění ve Vatikánu již přes dvacet let. V minulosti vydala ve spolupráci s Markem Tossatim knihu o Proroctvích papeže Wojtyly (2003), sledovala kauzu zakladatele Kristových legionářů (Il Demonio in Vaticano. I legionari di Cristo e il caso Maciel, 2014) a zabývala se také dějinami arménské genocidy (La marcia senza ritorno. Il genocidio armeno, 2015). Ve své poslední knize se nechala inspirovat encyklikou Laudato si´ a papež František ji opatřil svou předmluvou, v podobě listu adresovaného autorce:
Vážená Franko, děkuji vám za vaši poslední publikaci upozorňující na potřebu velkorysé zelené revoluce. Mnohokrát jsem v těchto letech mluvil o nutnosti chránit životní prostředí a o tom, jak je nezbytné, aby všichni a křesťané na prvním místě, změnili svůj životní styl. Nelze nebrat na vědomí, že každodenní důsledky našeho chování na všech úrovních – dokonce i v nepatrných záležitostech – maké dopad na rovnováhu stvoření.
Důsledky ekonomických rozhodnutí v jedné části světa mají dozvuky na opačné straně planety a naopak. Nemůžeme to nevidět. Jsme totiž jeden s druhým provázáni, jsme součástí širší skutečnosti, v níž jednotlivosti přináleží univerzu a rovněž příroda je Bohem koncipována a věnována člověku jako cosi, o co se má pečovat v rámci vnitřně propojeného systému.
Na celé planetě se stále častěji projevují extrémní a ničivé klimatické jevy. Nelze si nevšimnout, že zvýšení teploty moří, tání ledovců, hromadění vodních par v atmosféře, uragány či záplavy vyvolávají další vedlejší tragédie, když nutí celé národy, miliony a miliony lidí, aby hledali pro svůj život alternativní východiska. Jak popírat provázanost těchto jevů? K tomuto rámci se pojí další důležitá úvaha ohledně budoucnosti nových generací, které již pochopily, že dostanou za dědictví svět poměrně zruinovaný.
Je spravedlivé, že právě oni budou muset platit cenu za nezodpovědnost pokolení, která je předešla? Je spravedlivé, že na sebe budou muset vzít škody způsobené systémem, v němž - jak se zdá - energetická transice a péče o společný dům nejsou prioritou a ustupují hospodářské a finančnické praxi, která k představě vlastní reformy přistupuje poměrně apaticky a nepřátelsky?
Nebylo by tedy potřeba, aby se všechny strany vytrvale zasazovaly o práci v novém duchu, s cílem podpořit nové konkrétní kroky, které by napravili situaci naší planety? Spočívá na nás nesmírná odpovědnost a Bůh se nás jednou dotáže na tento rozklad.
Lidská rodina je v nebezpečí jakožto celek a nezbývá již čas na čekání či odklady. Ekologická krize, zejména klimatické změny, není nadsázkou či fantazií někoho, kdo se vyžívá v destabilizaci. Příliš dlouho jsme ignorovali vědecké analýzy, pohlíželo se na ně s jistým pohrdáním a někdy dokonce ironicky.
Máme ještě čas, abychom obrátili tendenci vedoucí do propasti. V encyklice Laudato si´ jsou načrtnuty směrnice, podle nichž se máme všichni, všichni ruku v ruce, vydat směrem k záchraně. Avšak je zapotřebí revoluce provedené zdola, vycházející z chování jednotlivců, počínaje každodenním nákupem, po způsob nakládání s úsporami, které je možné směřovat například do etických bank, které respektují solidární rovnováhu. Přišel čas, aby křesťané skutečně začali vytvářet síť, myslet kolektivním způsobem, s vědomím, že každá volba, včetně těch nejmenších, je důležitá a že držíme-li pospolu, sjednoceni, můžeme změnit věci a zvrátit směr vedoucí ke zničení společného domu.
Děkuji, že jste v tomto malém desateru shrnula základní body encykliky Laudato si´; dekalog, který bychom měli vtělit do kolektivní, vědomé a osvícené cesty. Za lepší svět. S evangeliem v ruce a v srdci.
Překlad -job-
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
