Drazí přátelé z Akamasoa!
Mám obrovskou radost, že mohu být mezi vámi v tomto veledíle. Akamasoa je výrazem Boží přítomnosti uprostřed chudého lidu. Nikoli sporadické, příležitostné, nýbrž přítomnosti Boha, který se rozhodl žít a přebývat navždy ve svém lidu.
Je vás tady mnoho, dnes večer, ve středu tohoto „Města přátelství“, které jste svýma rukama postavili a nepochybně budete nadále stavět, aby mohly důstojně žít další četné rodiny! Když vidím vaše zářivé tváře, děkuji Pánu, že vyslyšel volání chudých a projevil svoji lásku hmatatelnými znameními, jakým je vznik této osady. Vaše volání vzešlo z nezbytí - protože už jste nemohli dále žít bez střechy nad hlavou, vidět svoje děti, jak trpí podvýživou, být bez práce v důsledku lhostejnosti, ne-li pohrdání mnohých - a stalo se zpěvem naděje pro vás a pro všechny, kdo vás vidí. Každé zákoutí této čtvrti, každá škola či ambulance je zpěvem naděje, který dementuje a umlčuje každou fatálnost. Řekněme to důrazně: chudoba není fatalita.
Tato osada je totiž dlouhou historií odvahy a vzájemné pomoci. Tento lid se zrodil mnohaletou tvrdou prací. V jeho základech nacházíme živou víru, která se projevila konkrétními činy, jež „hory přenášejí“. Tato víra umožnila spatřit možnost tam, kde byla vidět pouze nejistota, spatřit naději, kde byla fatálnost, spatřit život, kde mnozí hlásali smrt a zmar. Vzpomeňte, co napsal apoštol Jakub: »tak je tomu s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá« (Jak 2,17). Základ společně vykonané práce a smysl pro rodinu a společenství umožnily rukodělnou a trpělivou obnovu důvěry nejenom vám, ale i mezi vámi; umožnily vám být protagonisty a tvůrci této historie. Výchovou k hodnotám se ony první rodiny spolu s otcem Opekou pustily do tohoto dobrodružství a dokázaly předat enormní poklad píle, ukázněnosti, poctivosti a úcty k sobě i druhým. A mohli jste pochopit, že přáním Boha není pouze osobní pokrok, nýbrž ten společenský, a že není horšího otroctví, jak zmínil otec Pedro, než žije-li každý jen sám pro sebe.
Drazí mladí z Akamasoa, chtěl bych vám adresovat zvláštní poselství: nikdy se nevzdávejte před neblahými účinky chudoby, nikdy nepodléhejte pokušení žít snadno nebo se stáhnout do sebe. Díky Fanny za tvoje krásné svědectví, vydané jménem všech mladých této osady. Je na vás, drazí mladí, abyste v tomto díle realizovaném vašimi předky pokračovali. Sílu k tomu najdete ve svojí víře a v živém svědectví, jež upředl váš život. Nechte v sobě rozkvést dary, které vám daroval Pán. Proste Jej, aby vám pomohl velkodušně se dávat do služeb svých bratří a sester. Akamasoa tak bude nejenom příkladem pro budoucí generace, ale především východiskem k dílu, jež inspiroval Bůh a které dojde svého naplnění do té míry, v jaké bude nadále dosvědčovat Jeho lásku nynějším i budoucím generacím.
Modleme se, ať se na celém Madagaskaru i v jiných částech světa rozšíří záře tohoto světla, abychom se stali modelem rozvoje, který upřednostňuje boj proti bídě a sociální exkluzi na základě důvěry, výchovy, práce a píle, jež jsou pro důstojnost člověka vždycky nepostradatelné.
Drazí přátelé z Akamasoa, drazí otče Pedro a spolupracovníci, ještě jednou děkuji za vaše prorocké svědectví rodící naději. Bůh ať vám nadále žehná!
A prosím vás nezapomeňte se modlit za mne.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
