Rimini. Na severu Itálie začal tuto neděli každoroční katolický Mítink za přátelství mezi národy, pořádaný hnutím Comunione e liberazione, kde se během tohoto týdne uskuteční 179 setkání, 25 divadelních představení, 20 výstav a 35 sportovních klání. Přednášet zde bude celkem 625 osobností italského i mezinárodního formátu. Jak je zvykem, adresoval Petrův nástupce účastníkům mítinku poselství, které přečetl při zahajovací bohoslužbě, biskup Rimini, mons. Francesco Lambiasi.
Kardinál Parolin se v poselství, napsaném v papežově jménu, zamýšlí nad mottem letošního 40. ročníku. Tím je verš z básně sv. Jana Pavla II. o Veronice, která se během křížové cesty prodrala zástupem, aby osušila Ježíšovi tvář: „Tvoje jméno se zrodilo z toho, co jsi uzřela“ (K. Wojtyla, Tutte le opere letterarie, Milano 2001, str.155). Vatikánský státní sekretář pak připomíná komentář k tomuto verši od zakladatele hnutí Comunione e liberazione, don Lugi Giussaniho: »Představme si ten zástup a Krista, jdoucího s křížem, kterého ona - průzorem v zástupu - spatří. Viděli jej všichni, ale ona, která jako ostatní přítomní neměla tvář ani jméno, dostala jméno a stala se historickou osobností dodnes známou právě tím, co uzřela... Milovat znamená potvrdit druhého« (La convenienza umana della fede, Milan 2018, str.159-160). Podobně to platí o Zacheovi, který – jak říká sv. Augustin – „byl spatřen a uviděl; kdyby nebyl spatřen, neprohlédl by“ (Discorsi, 174, 4.4). Tuto pravdu hlásá církev lidem dva tisíce let. Kristus nás miloval a dal za nás svůj život, aby potvrdil neopakovatelnost a jedinečnost každého z nás.“
„Mnozí naši současníci – píše dále kardinál Parolin – padají pod údery životních zkoušek, ocitají se v izolaci a jsou opuštěni. Často jsou traktováni jako čísla ve statistikách. Pomysleme na tisíce jedinců, kteří denně prchají před válkami a chudobou. Nejsou to čísla, nýbrž tváře a jména. Na to nikdy nesmíme zapomenout, zvláště když odpisová kultura učí marginalizaci, diskriminaci a vykořisťování, jež podrývají lidskou důstojnost. [...] V době, kdy jsou lidé často bez tváře a beze jména, protože nemají nikoho, na kom by mohli spočinout zrakem, nám verš svatého Jana Pavla II. připomíná, že existujeme jen na základě vztahu. Papež František to rád opakuje v souvislosti s evangelním povoláním Matouše. [...] Svatý otec – uzavírá kardinál Parolin papežské poselství – věří, že mítink v Rimini zůstane pohostinným místem, kde každý může uzřít a prožít svoji nezaměnitelnou identitu.“
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
