Vatikán. Před necelým rokem se zřítil dálniční most v italském Janově, nesoucí jméno svého projektanta Riccarda Morandiho, a o život přišlo 43 lidí. Papež František připomíná onen tragický čtrnáctý srpen listem, adresovaným obyvatelům tohoto ligurského přístavu, který dnes otiskl janovský historický deník „Il Secolo XIX“ a další deníky mediální skupiny Gedi News Network. Janované zítra vzdají hold obětem za účasti nejvyšších státních i církevních představitelů.
„V srdci vašeho města se otevřela rána, nastaly tragické chvíle pro ty, kdo ztratili své blízké, a dramatické okamžiky pro zraněné. Pro lidi, kteří byli nuceni opustit své domovy, to v každém případě byla převratná událost“, popisuje římský biskup v úvodu listu a dodává: “Chci vám říci, že jsem na vás nezapomněl, že jsem se modlil a nadále modlím za oběti, jejich rodinné příslušníky, zraněné, evakuované, za vás za všechny a za Janov. Není snadné zhojit ostrou bolest z utrpěných ztrát, která námi za takovýchto okolností proniká. Stejně tak je pochopitelné, že se nechcete trpně poddávat osudu, protože se jedná o pohromu, které bylo možné zabránit.“
Papež se tak řadí ke kritickým hlasům, které upozorňují na nedostatečné a pomalé vyšetřování celého případu. Rovněž deník L´Osservatore Romano (13.8.) poukazuje na mnohé polemiky o příčinách havárie a odpovědnosti za ni. Vzápětí po zřícení dálničního mostu přislíbil italský ministr dopravy Danilo Toninelli zřízení zvláštní komise, která měla prověřovat italské silniční, dálniční a železniční stavby z hlediska bezpečnosti. Zůstalo však jen u nesplněných slibů, připomíná deník Svatého stolce. Podle italského Národního výzkumného ústavu totiž na území Itálie najdeme nejméně 10 000 obdobných železobetonových mostů a viaduktů, postavených v padesátých a šedesátých letech, projektovaných na mnohem menší dopravní zatížení a z materiálu s omezenou životností.
Rozhořčení se tak mísí s bolestí a papež svým listem na tuto emotivní zátěž poctivě reaguje: „Nemám hotovou odpověď“, píše v listě do Janova, „protože v určitých situacích jsou naše ubohá lidská slova nedostatečná. Po takovýchto tragédiích je třeba plakat, mlčet, ptát se po důvodech křehkosti toho, co budujeme, a zejména je nutné se modlit“. František nicméně Janovanům tlumočí poselství, které, jak říká, prýští z jeho otcovského a synovského srdce: „Nedopusťte, aby tyto události zpřetrhaly vazby, které utvářely vaši komunitu, aby vymazaly paměť všeho důležitého a významného z jejích dějin. Když pomyslím na Janov“, doplňuje papež osobní vzpomínku, „vybaví se mi přístav, odkud vyjel můj otec. Myslím na každodenní námahu, umíněnou vůli a naděje Janovanů“.
Papež dále vyzývá k pohledu na Ježíše, který ještě před námi prošel utrpením a smrtí. „Byl haněn a ponižován, zbit, přibit na kříž a barbarsky usmrcen“. Boží odpovědí na naši bolest však byla Jeho blízkost, dodává Svatý otec. Bůh nereaguje slovy, nýbrž přítomností ve svém Synu, který nás doprovází a jemuž můžeme svěřit své otázky, bolest i hněv. „V naší lidské slabosti a nedostatečnosti se obracejme k milosrdnému Otci, ukřižovanému a zmrtvýchvstalému Synu a Duchu svatému, který nás provází a pomáhá nám. Máme také nebeskou Matku, která nad námi nadále rozprostírá svůj plášť, aniž by nás opustila.“
Papež na tomto místě připomíná staletou mariánskou úctu Janovanů k Panně Marii Strážné (Madonna della Guardia), která se roku 1490 zjevila místnímu pastevci a rolníkovi a požádala ho o stavbu kaple na vrchu Figogna nad Janovem, který plnil funkci strážní věže nad přístavem. Tamní mariánskou svatyni povýšil janovský papež Benedikt XV. na basiliku minor a roku 1917 dal vystavět kapli ve Vatikánských zahradách, která uchovává kopii janovské mariánské sochy.
V závěru listu papež František zdůrazňuje, že Janované byli odjakživa schopni solidárních gest a nových začátků po mnohých tragédiích: „Čím více si uvědomujeme svou křehkost a nezajištěnost naší lidské existence, tím více odkrýváme krásu lidských vztahů, vazeb, které nás sjednocují v rodinách, komunitách a občanské společnosti. Neztrácejte naději, nedejte si ji vzít. A nadále pečujte o ty, kteří byli nejvíce postiženi“, vybízí římský biskup obyvatele Janova rok po zřícení tamního dálničního mostu.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
