Asmara. Eritrejská církev zažívá dramatickou situaci. V minulých týdnech bylo uzavřeno 22 zdravotnických zařízení, která byla majetkem řeholních kongregací a katolických diecézí, a také jediný teologický institut pro seminaristy a řeholnice.
„Zabránili nám, abychom poskytovali byť minimální služby na místech, kde nikdo, včetně státu, o obyvatelstvo nepečuje. Pokud nás vláda donutí k uzavření škol, naši kněží a řeholnice nějak přežijí, ale co bude s lidmi?“ S touto hořkou otázkou se papežské nadaci Kirche in Not svěřuje zdroj z eritrejské církve, který z bezpečnostních důvodů zachovává anonymitu, a dodává: „Vše se děje za naprosté lhostejnosti. Vidí nás svět, anebo si Eritreje všímá, až když se u italských břehů vylodí noví migranti?“
Stát ve jménu zákona z roku 1995, kterým si osobuje výlučnou správu sociálních služeb, úředně zabavil osm katolických zdravotnických středisek již vloni a předloni. Letos v konfiskaci pokračuje, aniž by převedl jejich služby do veřejného sektoru. „Úřední činitelé pouze zapečetili vstup do ordinací a mnohdy také do přilehlých řeholních domů, takže jejich obyvatelky se musely přestěhovat ke svým kongregacím. Mnohé z nich nemohly vycestovat, protože vláda nepovoluje výjezd žen mladších čtyřiceti let a mužů pod padesátku, kteří neabsolvovali vojenskou službu“, vysvětluje eritrejský informační zdroj. Jak doplňuje, pacienti v katolických nemocnicích byli různého náboženského vyznání, protože počet katolíků v Eritreji nedosahuje pěti procent.
V církvi panují obavy o osud padesáti katolických škol, od základních po střední, a více než stovky jeslí, které v Eritreji spravuje. Větší jistoty nabyde až v září se začátkem nového školního roku. Výjimkou ovšem není náhle uzavření školních zařízení, jak se tomu stalo v případě školy, řízené jednou ženskou kongregací, jejíž žáci byli bez předchozího oznámení přemístěni do státního školství.
„V tuto chvíli neexistuje žádná škola, na níž by se mohli připravovat kandináti na kněžství a novicové“, pokračuje místní zdroj. „Policie navíc zatkla jednoho kněze a jednu řeholnici, kteří odmítli sdělit jména studentů. Vláda nařídila všem studentům posledních ročníků středních škol, včetně katolických, roční docházku na vojenské školení. Bez jeho absolutoria neobdrží středoškolský diplom“, vysvětluje s poukazem na řeholnice z konfiskovaných nemocnic, které bez dokladu o ukončeném vzdělání nemohou pracovat ve státních nemocnicích.
Katolická církev obtěžuje, protože si uchovala nezávislost. Jiná situace vládne v pravoslavné církvi, která se před více než deseti lety podvolila státu. Odevzdává mu veškeré sbírky a její kněží pobírají státní plat. K tomuto obratu došlo v roce 2006, kdy byl pravoslavný patriarcha Antonios izolován v domácím vězení, které dosud trvá, a nahrazen prorežimním patriarchou. „Pokoušeli se o totéž s námi, katolíky, ale odmítli jsme. Naše církev je jediný nezávislý hlas, a proto veřejným představitelům nemálo vadíme. Když nás ale odstraní, kdo se ujme Eritrejců?“, uzavírá zdroj blízký eritrejské katolické církvi v rozhovoru s papežskou nadací Kirche in Not.
(jag)