Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán/Indie. Jednou z pěti blahoslavených, které papež František svatořečí o druhé říjnové neděli, jak vyhlásil při nedávné konzistoři, je bl. Maria Thresia Chiramel Mankidiyan, zakladatelka kongregace Svaté rodiny v jihoindickém státě Kérala a patronka rodin. Její charitní dílo a milosti obdržené na její přímluvu se dotýkají rovněž mnoha hinduistů, kteří se modlí u jejího hrobu, píše indický novinář Anto Akkara.

Četní hinduisté proto s radostí očekávají kanonizaci řeholnice, která zemřela roku 1926 a blahoslavena byla na prahu našeho tisíciletí (2000). Právě stovky hinduistů byli nejzbožnějšími poutníky ve zhruba třicetitisícovém zástupu, který připutoval k hrobu Matky Marie Thresie 8. června, ve výroční den její smrti (8.6.1926). „Matka pro nás není jakoukoli křesťankou. Zosobňuje lásku a milosrdenství. Všichni ji respektujeme“, prohlásil advokát P.K.Mohanan, volený zástupce obce Kuzhikkattussary, kde odpočívají tělesné ostatky blahoslavené řeholnice. „Sám jsem se modlil u jejího hrobu“, potvrdil hinduistický starosta, který se politicky hlásí ke komunismu: „Pro nás hinduisty se modlitba u hrobu Matky Marie Thresie stala už jakousi tradicí. Přichází sem mnoho hinduistů. Matka sloužila svým dílem lidem všech vyznání, bez kastovních rozdílů. Jsme na ni hrdi – díky jejímu svatořečení celý svět pozná naši vesnici“, uzavírá Mohanan.

Thresia Chiramel Mankidiyan se narodila jako třetí z pěti dětí 26. dubna 1876 v obci Putchenchira, vzdálené pouhé dva kilometry od Kuzhikkattussary, místa svého posledního odpočinku. Podařilo se jí vymanit z rodičovské smlouvy, jíž byla provdána už v deseti letech, a vymohla si život v modlitbě a přísném odříkání, pod vedením duchovního otce Vithayathila. „Nemohu spát klidně v posteli, když Ježíš visí na trojici hřebů“, sdělila kupříkladu své matce a zvolila si lůžko na zemi, byť pocházela z majetné rodiny. Po osobním mariánském zjevení 8. září 1904 připojila ke svému rodnému jménu Thresia jméno Matky Boží, „Mariam“. O pět let později (1909) obdržela stigmata. Místní biskup se obával, že její náboženská vytržení jsou démonického původu, a proto ji podrobil exorcismu. V roce 1913 Thresii přikázal, aby se odstěhovala do osamoceného domu, ale již o rok později jí povolil založení kongregace zasvěcené Svaté rodině. Rodinná pastorace se v ní snoubila se soucitnou Kristovou láskou a péčí o chudé, nemocné a umírající.

„Matka Thresia měla thaumaturgické schopnosti a mnohé uzdravila, včetně hinduistického krále“, vysvětluje současná představená kongregace Svaté rodiny, s. Udaya Punneliparambil. Poté, co v roce 1918 zakladatelka kongregace obdržela od jedné katolické rodiny darem zhruba tříhektarový pozemek, aby na něm vystavěla klášter, podnikla na tehdejší dobu dobrodružnou cestu do města Kochi, vzdáleného padesát kilometrů, aby požádala tamního hinduistického krále Ramu Varmu o pomoc při budování konventu. Nejprve neměla být k nemocnému králi vůbec připuštěna, ale poté, co jej uzdravila, přislíbil jí vládce prvotřídní dřevo na stavbu.

O století později dosvědčují zázraky učiněné na přímluvu Matky Mariam Thresie dvě ženy. Hinduistka Latha Lipin se přicházela pravidelně modlit k hrobu blahoslavené řeholnice od roku 2001, aby si vyprosila dítě v bezdětném manželství. Rychle otěhotněla a na přímluvu zakladatelky kongregace Svaté rodiny přestála také komplikované těhotenství. „Nyní“, říká, „šířím své svědectví mezi hinduistickými rodinami, které přicházejí prosit o milosti k patronce rodin, Matce Thresii“. Nevysvětlitelné vyléčení malého Christophera bylo uznáno za zázrak, vedoucí ke svatořečení indické řeholnice. Novorozenec hospitalizovaný na jednotce intezivní péče se uzdravil poté, co byla k jeho tělíčku přiložena relikvie blahoslavené Matky. Jeho babička, Cicily Choondalová, o to lékaře požádala ve chvíli, kdy ji informovali, že dítě nepřežije. „Krátce poté“, vypráví, „hinduistický lékař vyšel ven a sdělil mi, že jakmile se „svatý předmět“ dotkl Christopherova těla, chlapcův zdravotní stav se viditelně zlepšil. Nyní je Christopher zdráv jako všechny ostatní  děti a chodí s nimi do školy“, uzavírá žena, která po léta doplňovala večerní rodinnou modlitbu růžence o novénu k budoucí kanonizované krajance, Matce Marii Thresii Chiramel Mankidiyan.