Vatikán. Prostřednictvím videoposelství oslovil papež účastníky mezinárodní konference o šikaně a kyberšikaně, pořádané výchovně-vzdělávací nadací Scholas Occurrentes v jejím římském sídle (21.6.). „Problém, který mi dělá velké starosti – říká Svatý otec – se týká toho, aby každý našel svoji vlastní identitu, a to aniž by musel umenšovat či zamlžovat identitu těch druhých.“
„Vlastní identita se nalézá na cestě, která je cestou dialogu, reflexe a niternosti. A způsobem, jak nejít po této cestě, je napadání a umenšování identity druhých. Takto vzniká šikana, která je projevem sebeuspokojování a sebeoceňování, avšak nikoli na sobě, nýbrž umenšováním druhého, abych měl pocit, že jsem někým.“
Existuje totiž jen jeden způsob, jak na někoho shlížet dolů – pokračoval papež – totiž pokud mu pomáháme vstát. Žádný jiný způsob není dovolen. Dochází-li mezi mladými ve škole, ve čtvrti či kdekoli k projevům šikany a agrese, je ochuzována především identita toho, kdo uplatňuje převahu nad druhým, aby měl pocit, že je někým víc. V lékárnách neprodávají pilulky proti šikanování. Laboratoře ji dosud nevynalezli. Co tedy dělat?“
„Jediná pomoc spočívá ve sdílení, soužití, dialogu a naslouchání druhému. Je třeba si udělat na druhého čas, protože čas vytváří vztah. Nebojte se vést dialog. Každý z nás může něco druhému dát. Každý má něco dobrého, co lze darovat. Každý z nás potřebuje od druhého něco dobrého dostat. Dialog nás činí rovnými nikoli v identitě – každý máme jinou identitu – ale činí nás rovnými na cestě. Všichni jsme si totiž rovni jako putující, lišíme se, avšak cestou jsme si rovní. Vyhlašte válku šikaně, protože umenšuje důstojnost, a sázejte na dialog, sázejte na společnou cestu, na trpělivost a vzájemné naslouchání. Tak zesílí vnitřní pokoj, který umožňuje objevovat vlastní důstojnost.“
Řekl papež František ve videoposelství na konferenci pořádané papežskou nadací Scholas Occurrentes.
(mig)