Nový portál Vatikánského rozhlasu

Camerino. Římský biskup se dnes vydal na pastorační návštěvu do 200 kilometrů vzdáleného italského městečka Camerino, postiženého před třemi roky zemětřesením, jehož následky jsou dosud patrné. Ze 381 kostelů diecéze Camerino je 345 kostelů v havarijním stavu, včetně katedrály, kterou papež mohl navštívil jen s přílbou na hlavě. I samotné  hlavní náměstí (piazza Cavour) bylo obyvatelům zpřístupněno pouze výjimečně kvůli dnešní papežské bohoslužbě.

Po půl deváté dopoledne vystoupil papež z vrtulníku, který jej tam z Vatikánu dopravil, a vydal se nejprve na prostranství s obytnými buňkami, kde žije přibližně 200 rodin. Šest jich navštívil a v první přijal pozvání ke snídani. „Rád bych zavítal postupně k vám všem, ale protože bychom to nestihli, zdravím vás odtud,“ oslovil František za pomoci místního rozhlasu všechny obyvatele, poděkoval jim za vytrvalost a odhodlání a požádal o modlitbu za sebe.“

Po návštěvě poškozené katedrály Zvěstování začala na přilehlém náměstí liturgiie ze slavnosti Nejsvětější Trojice. Svoji homilii Petrův nástupce zakončil:

„Drazí bratři a sestry, přišel jsem dnes, abych vám byl jednoduše nablízku; jsme zde, abych s vámi prosil Boha, který na nás pamatuje, aby nikdo nezapomínal na ty, kdo jsou v těžkostech. Prosím Boha naděje, aby to, co je nestabilní na zemi, neotřásalo jistotou, kterou nosíme ve svém nitru. Prosím Boha Blízkého, aby vzbudil konkrétní skutky přiblížení. Uplynuly již tři roky a hrozí, že po prvním emotivním a mediálním zainteresování, poklesne pozornost, sliby upadnou do zapomnění, vzroste frustrace těch, kdo sledují, jak se kraj stále vylidňuje. Pán nás však vybízí, abychom pamatovali, opravovali, společně stavěli a nikdy nezapomínali na trpící.

Co je člověk, že na něho myslíš? Bůh, který na nás pamatuje; Bůh, jenž uzdravuje naši raněnou paměť, kterou pomazává nadějí; Bůh, který je nám nablízku, aby nás zotavil zevnitř - kéž nám tento Bůh pomáhá být tvůrci dobra, těšiteli srdcí. Každý může prokázat trochu dobra, aniž by čekal, že začnou druzí. Každý může někoho utěšit, aniž by čekal, až se jeho problémy vyřeší. I když nesu svůj kříž, zkusím se přiblížit a potěšit druhé. Co je člověk? Je Tvým velkým přáním, na něž stále myslíš. Není snadné to chápat za těchto okolností, kdy na nás lidé zapomněli a nepamatují si již tuto tragédii. Avšak Ty, Pane, nezapomínáš. Člověk je Tvým velkým přáním, na něž pamatuješ stále. Učiň, Pane, ať také my pamatujeme na to, že jsme na světě, abychom dávali naději a blízkost, neboť jsme tvými dětmi, »Bože veškeré útěchy« (2 Kor 1,3).“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE

V závěru bohoslužby ještě než vybídl přítomné k mariánské modlitbě Anděl Páně obrátil Petrův nástupce pozornost k aktuálnímu dění. Nejprve připomněl včerejší beatifikaci italské mystičky Hedviky Carboni (1880-1952):

„Včera, v Pozzomaggiore na Sardínii, byla blahořečena Edvige Carboni, prostá žena z lidu, která v každodenní jednoduchosti přijímala kříž a vydávala svědectví víře a lásce. Děkujeme za tuto věrnou Kristovu učednici, která dala celý svůj život do služeb Bohu a bližnímu. Potlesk pro novou blahoslavenou.“

Potom zmínil papež jednu z položek významných dnů kalendáře OSN, připadající na čtvrtek 20. června:

„Zvláštní připomínka patří uprchlíkům u příležitosti Světového dne, který jim věnuje OSN. Tento výroční den vybízí všechny k solidaritě s muži, ženami a dětmi prchajícími před válkami, pronásledováním a porušováním svých základních práv. Kéž jsou jim naše církevní a občanské komunity nablízku a vnímají jejich potřeby i útrapy.“

Nakonec Svatý otec komentoval napětí, které v posledních dnech sílí v oblasti Perského zálivu:

„Se znepokojením sleduji rostoucí napětí v Perském zálivu. Vybízím všechny, aby využili diplomatické nástroje k řešení složitých problémů konflitků na Blízkém východě, a rovněž důrazně vyzývám mezinárodní společenství, aby vyvinulo veškeré možné úsilí usnadňující dialog a mír.“

Po společné modlitbě Anděl Páně papež všem požehnal.

Po bohoslužbě se konalo v tělocvičně nedaleké školy ještě jedno, neformální setkání s dětmi, které v diecézi Camerino, jež čítá přibližně 55 tisíc pokřtěných, přistupují letos k prvnímu sv. přijímání. Po brilantně připraveném a předneseném pozdravu, kterým papeže přivítal desetiletý chlapec, se rozpředl živý dialog, ve kterém děti odpověděly na krátké, ale záludné otázky, aniž by se nechaly zmást. „Modlete se prosím za mne a nepřestávejte si hrát,“ řekl jim na rozloučenou papež František, který se v půl třetí odpoledne odebral zpět do Vatikánu.