Vatikán. Dnes ráno zemřel v Římě kardinál Elio Sgreccia, emeritní předseda Papežské akademie pro život a její čestný člen. Zítra by se dožil 91 let. Většinu svých životních sil věnoval složitým otázkám bioetiky v dnešní společnosti.
Elio Sgreccia se narodil jako poslední z šesti dětí 6. června 1928 v Nidastore di Arcevia u Ancony. Na kněze byl vysvěcen v roce 1952. Stal se duchovním poradcem mládeže Katolické akce a brzy také vicerektorem a posléze rektorem svého domovského semináře ve Fanu. Po dokončení studia klasických jazyků na Boloňské univerzitě působil v Anconě a ve Fossombrone. Důležitý zlom nastal, když se roku 1973 stal kaplanem studentů a profesorů lékařské fakulty římské větve University Sacro Cuore. Po 19 letech pastorace začal na téže univerzitě přednášet bioetiku. Jako ředitel Bioetického centra (od 1985) a poté Institutu bioetiky při zmíněné univerzitě navázal bohatou spolupráci s příbuznými institucemi na celoevropské úrovni. V osmdesátých letech zastupoval Svatý stolec v roli pozorovatele při Etickém výboru Rady Evropy. V letech 1990 – 2006 byl také členem Italského národního výboru pro bioetiku.
V roce 1992 jmenoval Jan Pavel II. Elia Sgrecciu biskupem a ustanovil ho sekretářem Papežské rady pro rodinu. Po čtyřech letech v této funkci se začíná plně věnovat roli místopředsedy Papežské akademie pro život, v jejímž čele stanul v lednu 2005 (do 2008). O svých prioritách v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas řekl: „Umělý potrat, k němuž církev nemůže tiše přitakávat, mlčet ani přistupovat na kompromisy. Jsou tu však také nová témata, jako umělé oplodnění, klonace, zneužívání lidského života a dětí či eutanázie. Stále doufáme, že se svědomí neotupí a že bude potvrzeno právo na život, dojde k uznání lidské důstojnosti, k přijetí nemocného a umírajícího.“
Na konzitstoři 20. listopadu 2010 jmenoval papež Benedikt XVI. mons. Sgrecciu kardinálem jáhnem s titulem Sant´Angelo in Pescheria. Mezi tématy, k jejichž objasnění kardinál Sgreccia významně přispěl, můžeme jmenovat otázky darování orgánů, kmenových buněk, výhrady svědomí nebo situace permanentního vegetativního stavu. Vydal rovněž „Manuál bioetiky pro lékaře a biology“ ve dvou svazcích, který se dočkal čtyř edic a mnoha dotisků a byl přeložen do řady jazyků.
(job)