Nový portál Vatikánského rozhlasu

Francie/Vatikán. Případ dvaačtyřicetiletého Vincenta Lamberta, odkázaného přes deset let na lůžko a trpícího kvadruplegií, nabral opět nový směr. V pozdních večerních hodinách pařížský odvolací soud nařídil opětovné zavedení umělé výživy, od níž byl včera ráno odpojen. Rozhodnutí lékařů, znamenající de facto pomalou smrt žízní a hladem, zvrátily ohledy na expertízu zvláštního výboru OSN pro práva postižených, který si vyžádal čas na přezkoumání případu.

„Je to velké vítězství,“ ohlásil advokát pacientových rodičů Jean Paillot s uspokojením nad tím, že se Francie zavázala zohlednit mezinárodní konvence. Po prohraných procesech před francouzskými soudy všech instancí i před Evropským soudem pro lidská práva se právníci 3. května odvolali k Mezinárodnímu výboru pro práva postižených při OSN. Výbor požádal francouzský stát o šestiměsíční lhůtu na prozkoumání případu.  Francouzský soud žádost nepřijal, ale odvolací instance vyslyšela žádost rodičů a rozhodnutí o osudu Vincenta Lamberta je tedy na půl roku odloženo.

Papežovy apely: Jedině Bůh je Pánem života

Drama Vincenta Lamberta, které se stalo symbolem debaty o konci života nejenom ve Francii, našlo odezvu také ve Vatikánu. Před rokem v dubnu papež František dvakrát zmínil jeho jméno s prosbou o modlitbu. Při Regina Coeli 15. dubna 2018 vybídl k respektování důstojnosti lidí stižených těžkou nemocí a „k jejich léčení způsobem příhodným pro jejich stav, v souladu s rodiči, lékaři i dalšími zdravotníky a s velkou úctou k životu“. Podobně o tři dny později při generální audienci (18. 4. 2018) obrátil světovou pozornost k případu Vincenta Lamberta a anglického chlapce Alfieho Evanse, aby zdůraznil, že „jediným Pánem života, od počátku až do jeho přirozeného konce, je Bůh.“ Také včera odpoledne papežský tvít připomněl, že život má být vždy střežen, a varoval před kulturou odpisu.

Vatikán: Kontinuita péče je nevyhnutelnou povinností

Stanovisko francouzských biskupů (mons. Érica de Moulins-Beaufort a pomocného biskupa Bruna Feilleta) dnes podpořil také vatikánský Úřad pro laiky rodinu a život. Ve společném prohlášení všech tří sekcí potvrzuje, že tzv. vegetativní stav, jakkoli je zajisté závažný, nezasahuje důstojnost člověka ani jeho základní práva na život a péči, chápanou jako základní lidskou pomoc. „Výživa a hydratace vždy představuje základní formu péče odpovídající udržování při životě: výživa nemocného nepředstavuje nikdy iracionální úpornou péči, dokud je lidský organismus schopen absorbovat výživu a hydrataci, pokud nevyvolává nesnesitelnou bolest ani není pro pacienta škodlivá,“ stojí ve vatikánském prohlášení. Ukončení tohoto druhu péče proto znamená „opuštění nemocného, založené na nemilosrdném úsudku o kvalitě života, jež je výrazem kultury odpisu, neuznávající jedinečnost a nekonečnou hodnotu křehkých a bezbranných lidí. Kontinuita této péče je nevyhnutelnou povinností,“ čteme ve vyjádření vatikánského Úřadu pro laiky rodinu a život, které v závěru vyjadřuje přání, aby se co nejrychleji našlo řešení pro péči o život pana Lamberta, a ujišťuje o modlitbě Svatého otce a celé církve.

Pařížský arcibiskup: Volba mezi civilizací odpisu a civilizací lásky

Proti rozhodnutí lékařů o ukončení paliativní péče vystoupil také pařížský arcibiskup Michel Aupetit, který je sám původním školením lékař a specialista v oblasti bioetiky. Ve svém prohlášení srovnává případ Vincenta Lamberta s jiným podobným, totiž se situací historicky nejúspěšnějšího pilota Formule 1 Michaela Schumachera. Navzdory jeho slávě se v tomto případě média nezmocnila lékařské kauzy a pacient se může těšit léčbě v soukromém sektoru, podotýká pařížský arcibiskup. Připomíná také, že Vincent Lambert „má oči otevřené, normálně dýchá, je ve stabilizovaném stavu a není v žádném případě na konci života“. Arcibiskup Aupetit vyslovuje také ostrý soud nad civilizací, která pojímá lidské bytosti jako „funkční roboty“, které mohou být vyřazeny z provozu, „jakmile se už nehodí“. Připomíná také, že v případě Vincenta Lamberta jde o protizákonné upírání základní péče postiženému pacientovi. Tento muž totiž není v terminálním stádiu a nelze tedy mluvit o „urputné péči“. Ocitáme se před rozhodující volbou: buď se postavíme za civilizaci odpisu nebo za civilizaci lásky.

Komunita papeže Jana XXIII. nabízí útočiště pro Vincenta ve svém domě ve Francii

„Jsme připraveni přijmout Vincenta Lamberta v jednom našem domě ve Francii,“ prohlásil včera předseda Komunity papeže Jana XXIII. Giovanni Paolo Ramonda. „Ze své každodenní zkušenosti víme, že tam, kde jsou těžce nemocní lidé přijímáni s rodinnou vřelostí, nacházejí nové cesty komunikace a dokonce i úsměv – stojí dále v textu italské komunity. - Jsme tu svědky paradoxu kultury eutanázie: Vincent je nejprve zachráněn po nehodě, probuzen z komatu, léčen a nakonec má zemřít strašlivou smrtí hladem a žízní.“ Komunita papaže Jana XXIII. spravuje 251 zařízení v Itálii a 42 v dalších zemích, v nichž má k dispozici celkem 1283 lůžek v rodinném prostředí.