USA. „Považuji ateismus za neslučitelný s vědeckou metodou, protože jde v podstatě o víru v nevíru. Můžete nevěřit v Boha, ale tvrdit jeho neexistenci s jistotou není z vědeckého hlediska důsledné,“ říká Marcelo Gleiser, profesor kosmologie, který se stal letošním laureátem Templetonovy ceny.
Tento šedesátiletý vědec, který se jakožto rodilý Brazilan stal prvním latinskoamerickým nositelem tohoto vyznamenání udělovaného za „mimořádný přínos pro duchovní rozměr života“ , se sám označuje za agnostika. Oceněn byl – jak čteme v odůvodnění – coby mimořádný hlas mezi vědci minulosti a současnosti, odmítající tvrzení, že by věda sama mohla vést k posledním pravdám o povaze skutečnosti a za to, že ve svém veřejném intelektuálním působení poukazuje na historické, filosofické a kulturní souvislosti existence. Marcelo Gleiser zastává názor, že moderní věda přivedla lidstvo zpět k metaforickému centru stvoření, skrze odhalování nepravděpodobné jedinečnosti naší planety a mimořádné vzácnosti lidského rodu, jako inteligentních bytostí schopných porozumět významu existence. Jeho teorie „humancentrismu“, tedy centrálnosti člověka, převrací kopernikovskou vizi světa a postuluje novou „kosmickou morálku“, v níž bude posvátnost života rozšířena na celou planetu a všechny živé bytosti.
Nadace Johna Templetona se sídlem v pennsylvánském West Conshohocken oznámila své rozhodnutí včera, 19. března. Templetonova cena je jedním z nejvýznamnějších každoročně udělovaných ocenění, přiznávající laureátům 1,1 milionu britských liber. V minulosti ji obdrželi například matka Tereza, bratr Roger, dalajláma, před čtyřmi lety rověž prof. Tomáš Halík a před rokem jordánský král Abdulláh II.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
