Itálie. Zpočátku to vypadalo, že jsme si místo kazatele najali turistického průvodce, který nás provede po Florencii a jejích básnících, zažertoval papež František při dopoledním rozloučení s benediktinem-olivetánem Bernardem Giannim. Tento opat florentského kláštera San Miniato al Monte vedl pětidenní duchovní cvičení pro Svatého otce a římskou kurii, která se dnes dopoledne zakončila v obci Ariccia nedaleko Říma.
„Zasáhlo mne, žes nám umožnil ponor do lidství, stejně, jako to učinilo Slovo, abychom pochopili, že se v tomto lidství neustále zpřítomňuje Bůh. Poprvé se plně zpřítomnil při vtělení Slova, avšak vyskytuje se též ve stopách, které v člověčenství zanechává. Jde o tutéž přítomnost jako při Vtělení – indivisa et inconfusa, která však zůstává. (...) Děkuji ti, žes k nám promlouval o paměti, tomto deuteronomickém rozměru, na který často zapomínáme, a žes mluvil o naději, práci a trpělivosti, jako bys nám vyznačoval cestu k upamatování se na budoucnost, která nás vede stále dál.“
V závěru papež přirovnal kazatelovu odvahu k jednomu koncilnímu dokumentu, pastorální konstituci o církvi v dnešním světě, Gaudium et spes, který, jak podotkl, se dodnes setkává s odporem, a nezapomněl jej požádat o modlitbu a předání pozdravu florentským mnichům.
(jag)