Vatikán. Nešporami v Bazilice sv. Pavla za hradbami (od 17.30) zahájí dnes papež František Týden modliteb za jednotu křesťanů. Jeho téma zní: „Budeš usilovat o spravedlnost, a jen o spravedlnost“ (srov. Dt 16,18-20).
Texty k letošnímu ekumenickému týdnu připravili indonéští křesťané. V zemi s více než 265 miliony obyvatel se 86% populace hlásí k islámu, zatímco ke křesťanským denominacím náleží zhruba 26 milionů, tedy 10% Indonésanů. Volba letošního motta vychází z vědomí dalekosáhlých důsledků korupce na různých úrovních života. „Korupce – čteme v podkladech rozšířených Papežskou radou pro jednotu křesťanů – se projevuje v různých formách. Zasahuje politiku a podnikatelskou sféru často s katastrofálními důsledky pro životní prostředí, podrývá spravedlnost a uplatňování zákona. Ti, kdo mají dbát na dodržování spravedlnosti a chránit slabé, často jednají obráceně a v důsledku toho se rozevírá propast mezi bohatými a chudými a bohaté země pohoršlivě nechávají žít široké vrstvy obyvatel v chudobě.“
Papež František nejprve pozdravil zástupce jiných křesťanských církví, včetně ekumenické delegace z Finska, pravoslavných studentů římských škol a ekumenického institutu z Bossey. V homilii pak obrátil pozornost k čtení z Páté knihy Mojžíšovy. V přečteném úryvku Mojžíš promlouvá k Izraelcům v okamžiku, kdy se chystají vstoupit do zaslíbené země. Svatý otec k tomu řekl:
Jako svatý lid Boží stojíme také stále my neustále před vstupem do Království, které nám Pán přislíbil. Avšak jelikož jsme rozdělení, potřebujeme si připomínat pobídku ke spravedlnosti, s níž se k nám Bůh obraci. Také mezi křesťany hrozí, že převládne logika, jakou znali Izraelité v dávných dobách i mnoho národů dnešní doby, že totiž při úsilí o hromadění bohaství zapomínáme na slabé a potřebné. Je snadné zapomenout na základní rovnost, která je mezi námi, na to, že jsme původně všichni otročili hříchu a že nás Pán zachránil ve křtu, když nás povolal za své syny. Je snadné považovat duchovní milost, která nám byla dána, za své vlastnictví, za něco, co nám náleží a patří. Je rovněž možné, že dary, které jsme od Boha dostaly, nás učiní slepými k darům, přiděleným jiným křesťanům. Je těžkým hříchem zlehčovat či pohrdat dary, které Pán udělil jiným bratřím, a myslet si, že jsou jaksi méně privilegovanými před Bohem. Pokud v sobě živíme tyto myšlenky, dovolujeme, aby se milost, kterou jsme obdrželi, stala zdrojem pýchy, nespravedlnosti a rozdělení. Jak bychom pak mohli vstoupit do zaslíbeného Království?
Spravedlnost si žádá, abychom s pokorou uznali, že dary, kterých se nám od Boha dostalo, jsou darované ku prospěchu všech. To nás zároveň povede k touze mít účast na darech druhých. ”Křesťanský lid, obnovený a obohacený touto výměnou darů, bude lidem, který je s to kráčet pevným a důvěřivým krokem po cestě vedoucí k jednotě.” – Dodal Svatý otec.
Plné znění homilie papeže Františka najdete ZDE
(job)