Francie. Nikdy jsem se nesnažil cokoli zatajovat, natož krýt tyto strašné skutečnosti – uvedl kardinál Barbarin ve své obhajobě při prvním stání procesu, v němž se musí hájit před obviněním z krytí pedofilního jednání jednoho z kněží své diecéze. Lyonský arcibiskup rovněž prohlásil, že vůbec nerozumí, čím se měl provinit.
V třídenním soudním procesu zahájeném v pondělí 7. ledna se lyonský arcibiskup, kardinál Philippe Barbarin, a dalších pět lidí musí hájit před obžalobou “z opomenutí oznámení sexuálního násilí na nezletilých” a “ neposkytnutí pomoci ohroženým osobám”. V obhajobě přednesené při prvním stání kardinál Barbarin veškerá obvinění důrazně odmítl a podrobně popsal kauzu kněze Bernarda Preynata, kterého sám v roce 2015 suspendoval.
Případ zmíněného kněze, který zavdal příležitost k postavení církevní hierchie před soud, je už dlouho všeobecně známý. V 70. a 80. letech zneužíval Bernard Preynat chlapce ze skautské skupiny, o něž měl duchovně pečovat. Obžaloba staví své teze na zpozdilé reakci a viní kardinála Barbarina, že v kauze zasáhl až třináct let poté, co se stal lyonským arcibiskupem. Ten však zcela logicky odpovídá s tím, že dříve neměl k dispozici žádný důkaz a dokonce ani spolehlivé a přímé svědectví o tom, co se stalo o čtvrt století dříve. Teprve v roce 2014 se setkal s jednou z obětí, Alexandrem Hezezem. Kardinál Barbarin ihned podal zprávu o jeho svědectví do Vatikánu a osobně tohoto muže vybídl, aby vyhledal další oběti pedofilního kněze ochotné vypovídat v soudním procesu. 31. srpna 2015 kardinál Barbarin po dohodě s Vatikánem kněze suspendoval. “Udělal jsem přesně to, o co mne z Říma požádali,” uvedl během stání.
Včerejší den byl vyhrazen svědectvím obětí. Navzdory všeobecnému a pochopitelnému pobouření z jejich šokujících výpovědí, je z právního hlediska významný výrok již zmíněného Alexandra Hezeze. Tento praktikující katolík a otec pěti dětí totiž potvrdil, že jej nikdo nikdy oficiálně nevyzval, aby o činech pedofilního kněze mlčel. Navzdory hrůze, kterou chlapci před čtyřmi desetiletími zažili, se nelze ubránit dojmu, že v tomto případě na lavici obžalovaných nesedí obviněný, nýbrž dobré jméno církve, a že jde tedy o proces defamační založený na konceptu kolektivní viny. Netajil se tím dokonce ani jeden ze zneužívaných mužů (Pierre Germain Thill), když prohlásil, že “nejde o proces proti agresorovi, ale proti církevní hierarchii”.
Podle francouzského trestního zákoníku (čl. 434-3) je opomenutí informovat soudní nebo administrativní autority v případě obeznámenosti se sexuálním násilím na nezletilých nebo jinak křehkých osobách, které nejsou schopny se bránit, sankcionováno až třemi lety odnětí svobody a pokutou 45 tisíc euro.
(job)