Vatikán. Na Svatopetrském náměstí se před polednem shromáždilo 50 tisíc lidí, aby si vyslechli papežovo vánoční poselství a přijali tradiční požehnání Urbi et Orbi. Svatý otec se k nim obrátil takto:
„Vám, věřící Říma, vám, poutníci, a vám všem, kteří jste s námi spojeni v různých částech světa, opakuji radostnou zprávu z Betléma: »Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení« (Lk 2,14.)
Jako pastýři, kteří přispěchali k jeskyni nejdříve, žasneme nad znamením, které nám dal Bůh »děťátkem položeným v jeslích« (Lk 2,12). Potichu poklekáme a klaníme se. A co nám říká ono Dítě, které se pro nás narodilo z Panny Marie? Co je univerzálním poselstvím Vánoc? Říká nám, že Bůh je dobrý Otec a my všichni jsme bratři.
Tato pravda je základem křesťanského vidění lidstva. Bez bratrství, kterým nás obdaroval Ježíš Kristus, jsou naše snahy o spravedlivější svět krátkodeché a ty nejlepší projekty riskují, že se stanou strukturami, postrádajícími duši.
Proto je moje vánoční přání přáním bratrství!
Bratrství mezi lidmi všech národů a kultur.
Bratrství mezi lidmi odlišných idejí, ale schopných brát na sebe ohled a naslouchat druhým.
Bratrství mezi lidmi různých náboženství. Ježíš přišel zjevit tvář Boha všem, kdo ho hledají.
Boží tvář je konkrétní lidská tvář. Nikoli tvář anděla, nýbrž člověka, narozeného v určité době a na určitém místě. Takto nám Boží Syn svým vtělením ukazuje, že spása vede skrze lásku, přívětivost a ohleduplnost k tomuto našemu ubohému člověčenství, které všichni sdílíme v obrovské etnické, jazykové a kulturní rozmanitosti, ale všichni jsme sbratřeni lidstvím!
Potom naše odlišnosti nepředstavují škodu nebo nebezpečí, jsou bohatstvím. Pro výtvarného umělce, který chce vytvořit mozaiku, je lépe, aby měl k dispozici kamínky mnoha barev než jen několika!
Učí nás tomu rodinná zkušenost. Jako bratři a sestry se vzájemně lišíme a někdy se neshodneme, ale pojí nás nerozlučitelný svazek, a rodičovská láska nám pomáhá, abychom se měli rádi. To platí pro lidskou rodinu, ale zde je Bůh „rodičem“, základem a silou našeho bratrství.“
Potom papež jako obvykle obrátil pozornost k některým situacím mezinárodního významu: nejprve zmínil konflikt mezi Izraelci a Palestinci, potom Jemen, uprchlíky z Afriky, situaci na Korejském poloostrově, ve Venezuele, na Ukrajině a v Nikaragui; a svoji promluvu zakončil:
„Rád bych připomenul národy, které trpí ideologickými, kulturními a ekonomickými kolonizacemi, vidí, jak je drásána jejich svoboda a identita a trpí hladem i nedostatkem školského a zdravotnického systému.
Zvláštní myšlenka patří našim bratřím a sestrám, kteří oslavují Narození Páně v obtížných, ne-li nepřátelských situacích, zejména tam, kde je křesťanská komunita menšinou, někdy zranitelnou nebo nezohledněnou. Pán ať jim a všem menšinám daruje život v míru, aby zakusili uznání svých práv, zejména náboženské svobody.
Maličké a prochlazené Dítě v jeslích, nad nímž rozjímáme, ať ochraňuje všechny děti na zemi i každého zranitelného, bezbranného a skartovaného člověka. Kéž všichni obdržíme pokoj a útěchu ze Spasitelova narození, pocítíme, že jsme milováni jediným nebeským Otcem, sejdeme se a žijeme jako bratři!“
PLNÉ ZNĚNÍ papežova vánoční poselství URBI ET ORBI je ZDE
Po mariánské modlitbě Anděl Páně udělil Petrův nástupce slavnostní požehnání Urbi et Orbi spojené s plnomocnými odpustky.
Po požehnání se Svatý otec obrátil znovu ke všem přítomným na Svatopetrském náměstí a prostřednictvím rádia, televize a jiných komunikačních prostředků i ke všem ostatním, aby poděkoval za pozornost věnovanou tomuto dni, kdy rozjímáme Boží lásku, zjevenou světu narozením Ježíše:
„Ať tato láska pozvedne ducha spolupráce na obecném dobru, oživí snahu být solidární a daruje všem naději, která přichází od Boha.“
- rozloučil se papež František.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
