Vatikán. V sobotu v podvečer se v audienční aule Pavla VI. konalo setkání papeže s mládeží, kam byli pozváni rovněž synodní otcové. Akci nazvanou „Jedineční, solidární a kreativní“ pořádal generální sekretariát biskupské synody spolu s Kongregací pro katolickou výchovu za účasti 7 tisíc mladých lidí několika desítek národností z celého světa. Z nich přibližně dvě stovky nejrůznějšími způsoby - tancem, zpěvem a mluveným slovem - účinkovalo přímo na scéně nebo v přednatočených filmových šotech. Jeden z účinkujících byl z České republiky.
Jádrem bylo jedenáct životních svědectví, podaných osobně jejich aktéry. Jako první mluvil Daniel z Itálie, který prožil několik let ve vězení, počínaje detenčním zařízením pro mladistvé, a nyní třetím rokem studuje na Katolické univerzitě v Miláně. Druhým byl Aziz z Ninivské planiny, odkud byl spolu se svojí rodinou vyhnán islamistickými teroristy, nyní žije jako imigrant ve Francii, kde vystudoval univerzitu. Další strastiplnou cestu z nedobře fungující rodiny popsala Valentina, která po bezuzdném intermezzu chvilkových vztahů objevila společenství víry v církvi a nalezla tak opravdový vztah i ke svým rodičům. Také Claudio pohnutými slovy popsal svůj osud šikanovaného a později šikanujícího chlapce, utápějícího svůj život v závislostech, ze kterých se nyní vymaňuje v jedné specializované italské komunitě. Potom vylíčil Dario svoji závilost na internetové pornografii. Upadl do ní v 10 letech a trvala 8 let, potom přišel moment milosti, a nyní je šťastně ženatý. Svědectví o svém povolání k zasvěceném životu podala Valentina, kandidátka italské kongregace sester Adorátorek Nejsv. Svátosti. Nechyběli také zkušenosti mladých z různých oblastí charitativní činnosti.
Pásmo pohnutých zkušeností a svědectví pak zakončilo devět otázek, které mladí lidé položili papeži a synodálním otcům.
Jak najít sami sebe uprostřed roztěkané společnosti hýřící nabídkami i pochybnostmi?
Jak objevit hodnotu každého jednotlivého života ve světě, kde se riskuje život pro zábavu?
Jednu z otázek položil účastník z naší vlasti, František Talíř:
„Pocházím z České republiky a angažuji se v politice, kterou chápu jako službu. Kolem sebe však nevidím jiné vzory dospělých politiků než takové, které obětují moci všechno, dokonce i vlastní rodinu. Jak bych toto poslání mohl žít důsledně?“
Potom následovaly další: Jak se zařadit do společnosti, kde je nedostatek důstojných pracovních příležitostí?
Jak se ve snaze o profesionální kariéru nestát lhostejným k sociálnéím nerovnostem?
Jaká jsou kritéria užívání internetu?
„Co dělá církev pro pomoc diskrimovaným křesťanům?“ se zeptal mladý Pakistánec.
Jak ukázat pravou tvář církve, kterou jsme poznali, těm, kteří v ní spatřují doupě moci a peněz? – ptal se nakonec Dario.
Potom se ujal slova Svatý otec, který řekl, že „odpověď na položené otázky podají synodní otcové“, načež se smíchem a za smíchu přítomných dodal, že „kdyby odpověděl nyní on, anuloval by synodu, protože odpovědi musejí vzejít právě z ní, ze společné reflexe a diskuse, které nemají být bojácné.“ Omezil se pak na několik myšlenek, a mimo jiné odpověděl tazateli České republiky:
„Vytrácí se pravý smysl moci – to se týká otázky o politice – vytrácí se to, co nám řekl Ježíš, že totiž moc je služba: pravá moc slouží. Jinak je to sobectví, snižování druhého, znemožnění jeho růstu, dominace, produkce otroků a nikoli zralých lidí. Moc je k tomu, aby lidem umožňovala růst a stávat se služebníkem lidí. Toto je princip jak pro politiku, tak pro důslednost vašich otázek."
Pokud jde o užívání internetu, papež řekl:
„Je pravda, že digitální spojení je okamžité, bezpečné a rychlé, ale pokud si na to zvykneš, skončíš – a to, co říkám je realita – zvykneš-li si na to, skončíš jako v té rodině, která sedí společně za stolem u jídla, ale každý sám se svým mobilem. Každý s někým komunikuje, ale jen mobilem, nikoli konkrétně. Každá bezpečná cesta, kterou jdete, musí být konkrétní, podobně jako zkušenosti, které jste učinili. Žádná zkušenost, které jste tady dnes podali, nebyla tekutá. Všechny byly konkrétní. Pokud tě web a média odvádějí od konkrétnosti, odetni se od nich. Odetni se, protože není-li konkrétnost, není pro vás ani budoucnost. To je jisté. Takové je pravidlo cesty a putování.“
Řekl mimo jiné papež František na setkání s mládeží ve vatikánské aule Pavla VI.
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY k mladým je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
