Vatikán. Papež František napsal dopis, který bude zveřejněn jako knižní předmluva ve svazku katolického publicisty Stephena Walforda, věnovaného učení exhortace Amoris laetitia. „Apoštolská posynodální exhortace není jakási příručka o různých tématech“, vyzdvihuje papež. „Pokud se nečte jako celek a v pořadí, v jakém byl sestavena, bude její chápání nutně pokřivené“.
Františkův dopis v úterý zveřejnilo jezuitské periodikum Civiltá Cattolica. Je datován 1. srpnem loňského roku a v jeho úvodu římský biskup vzpomíná na předchozí Walfordovu návštěvu v domě sv. Marty (27.7.2017), kam se britský učitel, pianista a publicista vypravil s celou rodinou – ženou Paulou a pěti dětmi. „Tak se konkrétně projevila Amoris laetitia. Děkuji vám!“, píše papež a informuje autora, že právě začíná číst jednu z jeho knih. Walford, žijící v jihoanglickém Southamptonu, dosud publikoval dvě díla zaměřená na eschatologická a mariologická témata (Heralds of the Second Coming: Our Lady, the Divine Mercy, and the Popes of the Marian Era from Bl Pius IX to Benedict XVI; Communion of Saints: The Unity of Divine Love in the Mystical Body of Christ (obojí Angelico Press).
Papež v listě reaguje kladně na publicistovu žádost o krátkou úvahu nad exhortací Amoris laetitia, ovšem vymezuje, že „ačkoli odpoví rád, bude lepší, když svobodně vyjádří, co má na srdci, aniž by se vyslovil k položeným otázkám“. František předesílá, že exhortace „Radost z lásky“ je „výsledkem dlouhého církevního procesu, který zahrnoval dvě biskupské synody a prostřednictvím biskupských konferencí rovněž konzultaci s místními církvemi, které se účastnily instituty zasvěceného života, katolické univerzity, laická sdružení a jiné instituce. Celá církev se modlila, uvažovala a pak jednoduše poskytla různé příspěvky, stejně jako obě synody vystoupily se svými závěry“, připomíná papež.
„Jedna z věcí, které mne v tomto procesu nejvíce oslovily“, pokračuje František, „byla touha po hledání Boží vůle ve snaze co nejlépe sloužit církvi. Hledat, abychom sloužili. Dělo se to skrze reflexi, výměnu názorů, modlitbu a rozlišování. Samozřejmě se vyskytlo také napětí, ale převládl dobrý Duch. Když toho byl člověk svědkem, přineslo mu to duchovní radost“, vyznává se papež a zdůrazňuje, že „exhortace Amoris laetitia je jediný celek“. To znamená, vysvětluje dále, „že k pochopení jejího poselství je nutné číst ji souhrně a od začátku, protože tak dokážeme postihnout jak rozvoj teologické reflexe, tak způsob, kterým se řeší problémy. Nelze ji považovat za příručku o různých pojednávaných tématech. Pokud se exhortace nečte souborně jako celek a v pořadí argumentace, v jakém byla napsána, nelze jí porozumět a její chápání bude pokřivené.“
Papež František dále v dopise britskému publicistovi evokuje „hermeneutiku kontinuity“, formulaci Benedikta XVI., kterou emeritní papež použil při výkladu učení II. Vatikánského koncilu. Právě z tohoto zorného úhlu trvalého vývoje církevní nauky, tedy nikoli optikou zlomu, je nutné nahlížet otázky pojednávané v posynodální exhortaci, které nejsou ničím jiným, než „aktuálními a konkrétními problémy, které se týkají rodiny v dnešním světě, výchovy dětí, přípravy na manželství, rodin v obtížných situacích a podobně. Tyto otázky jsou podávány na základě hermeneutiky, která vyplývá z celého dokumentu a která je hermeneutikou církevní nauky, jež se vyznačuje kontinuitou bez předělů, a přesto v ní stále probíhá vývoj a dozrávání“.
V tomto ohledu, doplňuje Svatý otec, „ve svém dopise správně zmiňujete sv. Vincenta Lerinského (Commonitorium Primum), který o nauce křesťanského náboženství říká, že se „s průběhem let má upevňovat, s časem rozvíjet a s průběhem věků růst do výšky“ (ut annis scilicet consolidetur, dilatetur tempore, sublimetur aetate). Co se týče problémů spojených s etickými situacemi, řídí se exhortace klasickou naukou sv. Tomáše Akvinského“, vysvětluje papež František v závěru listu, který poslouží jako předmluva ke knize „Papež František, rodina a rozvod. Na obranu pravdy a milosrdenství“ (Pope Francis, the family and divorce. In Defence of Truth and Mercy; Paulist Press), která by se zanedlouho měla dostat na pulty britských knihkupectví. Dodejme, že katolický publicista Stephen Walford poprvé vstoupil do debaty o apoštolské exhortaci Amoris laetitia komentářem v italském listě La Stampa (22.1.2017).
(jag)