Londýn. Po sedmi letech setkání a konzultací vydala Anglikánsko-katolická mezinárodní komise společný dokument nadepsaný “Kráčet společně po cestě, učit se být církví – místní, regionální, univerzální” (Walking togeher on the Way: Learning to Be the Church – Local, Regional, Universal). Text byl schválen na setkání v německém Erfurtu v loňském roce, ale zveřejněn byl až 2. července letošního roku.

Rozdílnost již není důvodem k podezřívavosti či výčitkám, ale především příležitostí k obohacení a vzájemnému naslouchání, poučení a rozhovoru. V tomto inovativním duchu se nese 68 stran dokumentu Aglikánsko-katolické mezinárodní komise, který je výstupem třetí fáze oficiálního dialogu (Arcic III). Jak vysvětlil katolický arcibiskup Birminghamu, Bernard Longley, a anglikánský arcibiskup David Moxon, kteří stojí v čele komise, dokument se pokouší uchopit otázky autority a církevního společenství novým způsobem. Řídí se tzv. “metodologií receptivního ekumenismu”, který uznává obtíže a napětí na různých úrovních církve a snaží se rozlišit, co pozitivního lze přijmout od ekumenických partnerů. Dokument zkoumá strukturu obou církví v ekumenické perspektivě s cílem pochopit, do jaké míry jsou nástrojem jednoty. “Je to úkol, který si žádá upřímné hodnocení a odvahu pohlédnout na sebe sama poctivě a učit se od druhého,” dodávají oba předsedové komise.

Dokument Anglikánsko-katolické komise v kapitolách zkoumajících uplatňování autority v obou církvích například konstatuje, že v anglikánském společenství mohou jednotlivé církevní provincie rozhodovat o sdílení eucharistie s dalšími církvemi. Podle teologa Ormonda Rushe, který text prezentoval za Papežskou radu pro jednotu křesťanů, lze v dokumentu zahlédnout mnoho paralel k představě papeže Františka o obnově a reformě církve podle II. vatikánského koncilu – čteme ve vatikánském deníku Osservatore Romano.

http://www.anglicancommunion.org/media/331675/Anglican-Commentary-on-ARCIC-III-Agreed-Statement.pdf

(job)