Vatikán. V roce 2016 vzrostl počet pokřtěných o 1,1%, přičemž za nejprůbojnější světadíl tohoto růstu lze označit Afriku, kdežto Evropa poněkud zaostává. V katolické církvi nadále ubývá kněží, řeholnic a seminaristů, avšak prudce stoupá počet trvalých jáhnů, kterých ročně přibudou v průměru tři procenta. Tuto fotografii církve ve světě přináší Statistická církevní ročenka (Annuarium Statisticum Ecclesiae), která vychází péčí Ústředního statistického úřadu katolické církve. Její poslední svazek, vztahující se k předloňskému roku a vytištěný Vatikánským nakladatelstvím, přišel v těchto dnech do distribuce spolu s letošní Papežskou ročenkou (Annuario Pontificio 2018). Z posledně jmenovaného textu vyplývá, že v loňském roce bylo ustaveno šest biskupství a čtyři eparchie; jedna diecéze byla povýšena na metropolitní a tři apoštolské vikariáty byly povýšeny na diecéze.
Údaje více vypovídající o životě církve ve světě však přináší zejména Statistická církevní ročenka. Především nás informuje, že počet pokřtěných katolíků se zvýšil z 1 258 milionů v roce 2015 na 1 299 milionů v roce 2016. Jde o zhruba jednoprocentní nárůst, což je údaj nepatrně nižší než celkový nárůst světové populace a zapříčiňuje, že výskyt katolíků ve světě v přepočtu na sto obyvatel se za zmiňovaných dvanáct měsíců snížil pouze o několik tisícin – ze 17,73 katolíků na 100 obyvatel na 17,67 v následujícím roce. Jak vysvětluje list L´Osservatore Romano (13.6.), rozprostranění katolíků je různorodé. Afrika jich shromáždila 17,6 procenta a vyznačuje se čilým šířením církve – za posledních šest let tu počet katolíků vzrostl o 23,3 procenta. Na americkém kontinentu je situace ustálená – sídlí tu 48,6% věřících, z toho necelé dvě třetiny v Jižní Americe (57,5%), třetina ve středoamerických zemích (28,4%) a zbytek na severu (14,1%). Asijský kontinent, na kterém žije 60 procent světového obyvatelstva, zaznamenal mírný nárůst katolické populace a jeho podíl na počtu katolíků ve světě se rovná jedenácti procentům. Evropa, ačkoli k ní náleží 22% světové katolické komunity, zůstává nejméně dynamickým kontinentem, kde v letech 2010-2016 přibyly pouhé dvě desetiny procenta katolíků. A konečně v Oceánii se ke katolické církvi hlásí o málo více než 10 milionů lidí, což znamená sotva znatelný nárůst.
V patnácti „nejkatoličtějších“ zemích světa se soustředí 64% všech pokřtěných – čtyři z nich najdeme v Africe (Demokratická republika Kongo, Nigérie, Uganda a Angola), další čtyři v Americe (Brazílie, Mexiko, Spojené státy a Kolumbie), dvě na asijském kontinentu (Filipíny a Indie) a pět takovýchto států je evropských (Itálie, Francie, Španělsko, Polsko a Německo), přičemž v Itálii, Polsku a Španělsku přesahuje počet katolíků 90% obyvatelstva.
Za posledních šest let vzrostl rovněž počet biskupů, a to o necelých pět procent (4,88%). V roce 2016 jich ve světě vykonávalo pastýřskou službu celkem 5 353, avšak více jich bylo vysvěceno v Asii a střední Americe, zatímco severní Amerika a Evropa vykázala minimální nárůst. Počet kněží ve světě přesáhl 400 tisíc (414 969), přičemž dvě třetiny (67,9%) z nich náleží k diecéznímu kléru a třetina k řeholnímu. V porovnání s obdobím před rokem 2014 tak v posledních dvou letech nastal úbytek kněží o dvě desetiny procenta, který se nejvýrazněji projevuje v Evropě, Severní Americe a na Blízkém východě a ve větší míře se týká řeholníků. Nejsilnější přírůstek v církvi vykazuje jiná skupina duchovních – trvalých jáhnů, kterých ve světě pastoračně pracuje necelých padesát tisíc (46 312). Nejvíce jich za sledované období bylo vysvěceno v Asii, jižní a střední Americe. Řeholnic ve světě ubylo o necelých devět procent (8,7%), ale nadále „zůstávají nezanedbatelnou realitou, která doprovází a někdy též nahrazuje činnost kněží“, píše vatikánský deník. V posledních šesti letech se o dvě procenta snížil rovněž počet seminaristů, se znepokojivým poklesem povolání v Evropě a Americe, zatímco Asie a Afrika se ubírají opačným směrem, uzavírá dnešní L´Osservatore Romano.
(RaVat)