Jakarta/Řím. Po včerejších koordinovaných útocích na tři křesťanské kostely, při nichž zahynulo 14 lidí, včetně šesti atentátníků, a zraněno bylo dalších 41, pokračovaly v Surabaji další útoky ve jménu Islámského státu. V tomto hlavním městě provincie Východní Jáva a druhém největším městě Indonésie útočily tentokrát celé rodiny, včetně dětí. Atentáty pokračovaly také dnes. Cílem dynamitového sebevražedného útoku se stala policejní stanice. Pětice teroristů na dvou motorkách se odpálila u jejího vstupu v krátce před devátou hodinou ranní místního času. Mezi zrančnými jsou čtyři pocisté a šest civilistů. Přežila také osmiletá holčička, která byla součástí útočící skupiny. Mluvčí indonézské policie potvrdil, že při všech útocích byla užita výbušnina stejného typu.
Pro Vatikánský rozhlas hovoří P. Bernardo Cervellera, ředitel agentury AsiaNews:
„Je to poprvé, co útočí tímto způsobem celé rodiny. Překvapuje také koordinace akcí. Otec rodiny rozdal každému úkoly, naplánoval detailně, jak má být rodina využita k zasažení všech kostelů a nakonec, ve svém autě zaútočil také sám. To je tedy první šokující věc. Druhou věcí je užití dětí, zneužití a manipulace vlastních dětí k teroristickým atentátům. Děti patrně vůbec nevěděly, na čem se podílejí. Podobně jako holčičky, které včera doprovázely svou matku, a byly vyzbrojené trhavinou. O těchto věcech nicméně slyšíme i z jiných koutů světa. Dochází k tomu například v Nigérii, kde Boko Haram často používá školní děti k teroristickým útokům. Jde tedy o určitý druh šílenství a překroucení vlastního lidství.“
Vlna terorismu v Indonézii sílí. Tento nejlidnatější muslimský stát se potýká se stále větší radikalizací. Dnes souvisí rovněž s návratem bojovníků ze Sýrie, podotýká otec Cervellera.
„Islámská radikalizace vstoupila do Indonézie už dávno. Nejprve se saúdskými kazateli, pak s talibanskými a nyní s Islámským státem. Musíme si uvědomit, že s téměř 260 miliony obyvatel, z nichž je více než 95% je muslimů, je tato země velkou členskou základnou pro rekrutování radikálních bojovníků. Mnoho Indonésanů také skutečně odešlo bojovat do Sýrie po boku ISIS. Indonésané se tedy potýkají se stejným problémem jako například Francie, totiž s návratem tzv. foreign fighters, zahraničních bojovníků, kteří se vrací do svých domovských zemí.“
Má indonézská společnost nějaké protilátky na tuto vlnu radikalizace?
„Ano má. Především indonéská kultura a tamní islám jsou od počátku ovlivněny hinduismem, v podstatě tedy jde o tolerantní kulturu. Země se zakládá na myšlece tzv. „pankasíla“, což je řekněme národní ideologie, v níž silně vystupuje náboženská tolerance a respekt k jiným náboženstvím. Na tom tedy lze stavět odmítnutí radikalizace. Na druhou stranu je třeba říci, že největší muslimské organizace, jako je Nad´latul Ulama nebo Muhammadiyah, které sdružují desítky milionů muslimských osobností, jsou proti tomuto manipulativnímu užívání islámu a násilí. Například včera Nad´latul Ulama okamžitě odsoudila útoky, s tím, že je nepřípustné manipolovat Boha nebo zneužívat náboženství proti lidským bytostem. Jejich prohlášení tedy velmi připomínalo papežův apel.“ – Hovořil o. Bernardo Cervellera, ředitel agentury AsiaNews.
Křesťanská komunita se stává terčem výhružek a útoků už dlouho, zároveň se však setkává také se solidaritou místního obyvatelstva. Poté, co islamisté loni o vánocích zaútočili na desítku indonéských kostelů, příslušníci muslimské domobrany drží stráž kolem křesťanských míst kultu na všechny významné křesťanské svátky.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
