Grosseto. O zákonu bratrství, pokrevnosti s Ježíšem a velké lidskosti mluvil papež František při své dnešní návštěvě komunity Nomadelfia. Toto společenství, které se snaží uvádět do praxe život křesťanské pospolitosti popsaný ve Skutcích apoštolů, vzniklo v roce 1947 z iniciativy italského kněze Zenona Saltiniho. Jeho prvním cílem bylo postarat se o opuštěné děti, posléze se však společenství rozrostlo o celé rodiny, které se snaží žít bez soukromého majetku, bez peněz a soběstačně, včetně výchovy a vzdělávání dětí uvnitř komunity. Z hlediska kanonického práva má Nomadelfia status farnosti a před italskými zákony figuruje jako soukromé sdružení občanů. V současné době v ní žije 300 lidí.
K přepravě do toskánského Grosseta vzdáleného od Vatikánu vzdušnou čarou 150 km využil tentokrát papež František vrtulník. Na sportovním hřišti jej krátce po osmé hodině přivítal místní biskup mons. Rudolfo Cetoloni, don Ferdinando Neri, nástupce otce Zenona, a ředitel komunity Francesco Matterazzo. Ten také pro náš rozhlas vysvětlil základní pravidla života v Nomadelfii:
“Ducha Nomadelfie vystihuje už její jméno, které znamená “zákon bratrství”. Uznáváme Boha jako otce a sebe navzájem jako bratry. Komunita se člení na tzv. rodinné skupiny. Každou z nich tvoří čtyři až pět rodin. Mají společný dům, kde se odehrává každodenní život, kde společně stolují, mají společnou prádelnu a společně pracují. V těchto domech je také ústřední bod, kterým je eucharistie, protože v každém z nich je kaplička se svatostánkem. Kolem pak jsou různé domky, kde nocují jednotlivé rodiny. Všichni pracujeme společně, i když máme různé úkoly. Každý z nás v Nomadelfii je ochoten udělat to, co je právě zapotřebí, protože jsme ve skutečnosti veliká rodina – rodina rodin,” říká pro Vatikánský rozhlas ředitel komunity Francesco Matterazzo.
Ihned ze sportoviště zamířil papež František k hrobu zakladatele komunity, dona Saltiniho, který zemřel v roce 1981. Prostý sarkofág označený křestním jménem kněze, D. Zeno, je obložen oblázky se jmény Nomadelfanů. Svatý otec k nim přidal také kámen se svým jménem. Následoval pozdrav s jednou z místních rodinných skupin, které papež svěřil do opatrovnictví dvě děti, a pak už přesun v papamobilu do městečka, kde setkání s Nomadelfany pokračovalo slavností mladých s hudbou, zpěvem a choreografickým představením inspirovaným životem otce Zenona Saltiniho.
Život podle zákona bratrství
Nomadelfia je prorockým dílem, které chce uskutečnovat novou civilizaci podle evangelia, uznávaného za způsob dobrého a krásného života, řekl papež František v úvodu své promluvy. Připomněl apoštolskou horlivost zakladatele, s níž připravoval půdu pro zrno evangelia, a jeho odhodlanost, jakou prozrazuje oblíbený citát dona Zenona: “Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království” (Lk 9,62).
Zákon bratrství, který charakterizuje váš život, byl celoživotním snem a cílem dona Zenona, který toužil po živé komunitě inspirované modelem načrtnutým ve Skutcích apoštolů: „Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všechno společné“ (Sk 4,32). Vybízím vás, abyste v tomto životním stylu pokračovali s důvěrou v sílu evangelia a Ducha svatého prostřednictvím svého čirého křesťanského svědectví.
Pokrevnost s Ježíšem
Don Zeno pochopil, že jediný jazyk, kterému osiřelé a strádající děti rozumí, je jazyk lásky, pokračoval Petrův nástupce. Své komunitě dal proto do vínku princip spolupráce rodin a vytvořil pospolitost, v níž lidé v sobě navzájem vidí bratry:
V Nomadelfii se tak jako odpověď na zvláštní Pánovo povolání ustavily pevnější svazky než ty příbuzenské. Uskutečňuje se tak jakási pokrevnost s Ježíšem, která je vlastní tomu, kdo se zrodil z vody a z Ducha svatého, podle slov božského Mistra: „Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka“ (Mk 3,35).
Papež František upozornil také na laskavou pozornost ke starým a nemohoucím lidem, kteří v Nomadelfii zůstávají v rodinách a jsou podporováni celou komunitou. Neváhal označit tento rys za „prorocké znamení velké lidskosti“.
Pokračujte v této cestě vtělováním vzoru bratrské lásky také viditelnými skutky a znameními v rozmanitých kontextech, do nichž vás volá evangelní láska, ale vždycky si uchovávejte ducha dona Zenona, který chtěl, aby Nomadelfia byly strukturálně „lehká“ a nosná. Ve vztahu ke světu, který je nezřídka nevraživý k ideálům, jež hlásal Kristus, neváhejte odpovídat radostným a klidným svědectvím svého života inspirovaného evangeliem.
Papež František na závěr poděkoval za setkání, které – jak dodal – bylo sice krátké, avšak výmluvné a procítěné. Přislíbil, že si ho ponese v modlitbě s sebou, spolu s tvářemi obyvatel Nomadelfie, které mají „nádech ryzího evangelia“.
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE
Další články z podrubriky Cesty v Itálii(job)