Vatikán. Svatý otec dnes přijal členy Benediktinské konfederace. Tato organizace vznikla roku 1893 z iniciativy papeže Lva XIII. Nemá však centralizující charakter, jde o svazek benediktinských kongregací, což je sdružení jednotlivých klášterů určitého území. Čtyři české benediktinské kláštery (Praha-Břevnov, Praha-Emauzy, Rajhrad a Broumov) patří do Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha. Účelem Benediktinské konfederace je komunikace a spolupráce mezi jednotlivými kláštery a kongregacemi v celosvětovém měřítku a v jejím čele stojí opat, titulovaný „opat primas“, který sídlí v klášteře u Svatého Anselma v Římě.
Papež František dnes v Klementinském sále Apoštolského paláce přijal čtyři stovky opatů této celosvětové Benediktinské konfederace u příležitosti 125. výročí jejího založení. Připomněl slova, která sv. Benedikt klade na srdce mnichům: „naprosto ničemu ať nedávají přednost před Kristem“ (72).
„Vaše láska k liturgii, jakožto zásadní službě Boží v mnišském životě, je podstatná především pro vás samotné. Umožňuje vám přebývat v živé Pánově přítomnosti a je cenná pro celou církev, která během staletí čerpala z tohoto pramene živé vody, uschopňující k osobnímu i komunitnímu životu v setkání se Vzkříšeným Pánem.“
„Pokud byl svatý Benedikt – řečeno slovy sv. Řehoře Velikého - „zářivou hvězdou“ v době poznamenané hlubokou krizí hodnot a institucí - pokračoval papež - bylo tomu tak proto, že dovedl rozlišovat mezi podstatným a druhotným v duchovním životě a kladl Pána do středu.“
„Kéž také vy, jeho synové v této naší době, dovedete rozlišovat, abyste rozpoznali to, co přichází od Ducha svatého a to, co přichází z ducha tohoto světa či ďáblova ducha. Rozlišování »vyžaduje nejenom schopnost úsudku a zdravý rozum. Je to také dar, o který je třeba prosit« Ducha svatého, protože »bez moudrosti rozlišování nemůžeme činit nic, bez moudrosti rozlišování se můžeme snadno stát loutkami, jež jsou ovládany chvilkovými tendencemi« (Gaudete et exsultate, 166-167).“
Citoval papež z nové apoštolské exhortace o povolání ke svatosti v současném světě.
„V této době – dodal – kdy jsou lidé tak zaneprázdněni, že nemají dostatek času, aby naslouchali Božímu hlasu, jsou vaše kláštery a konventy oázami, ve kterých muži a ženy každého věku, původu, kultury a náboženského vyznání mohou nalézt krásu ztišení, znovu objevit sebe sama v harmonii se stvořením a umožnit Bohu, aby dal jejich životu opět správný řád.“
(mig)