Vatikán/ Ženeva. Na odmítavý postoj mnoha společností vůči náboženské svobodě a na její porušování v dnešním světě upozornil stálý pozorovat Svatého stolce při agendách OSN v Ženevě v rámci 37. zasedání Rady pro lidská práva. Arcibiskup Jurkovič poukázal na to, že negativní nastavení ke svobodě náboženství se projevuje v marginalizaci a v některých případech v otevřeném pronásledování náboženských menšin, ať už jsou tradiční součástí společnosti nebo se v ní etablovaly teprve nedávno.
Připomněl, že nadále existují zákony a politiky přímo diskriminující náboženské menšiny a omezující náboženskou praxi, jako jsou tzv. zákony proti rouhání či proti konverzím. Některé státy nechrání své občany patřící k náboženským menšinám, když se stanou cílem násilí, nebo brání průchodu spravedlnosti. Na druhé straně spektra pak jsou státy, které v rámci radikálně sekulární ideologie upírají svým občanům právo na náboženské cítění sofistikovanějším způsobem, prostřednictvím předsudků, nepřátelského nastavení k věřícím a náboženským symbolům a zasahují zejména do výchovy mladých lidí a výhrady svědomí.
Vatikánský diplomat poukázal na zkušenost, že společnost založená na respektování náboženské svobody a víry je silnější a nikoli slabší. Respekt k této svobodě je jedním ze zásadních prvků budování společného dobra, na které aspiruje celé společenství národů. K tomuto cílu lze dospět jedině skrze inkluzívní proces dialogu a hledání pravého významu základních práv a svobod každého člověka, k jehož nejhlubší přirozenosti patří hledat pravdu a oslavovat ji v náboženské zkušenosti.
Arcibiskup Jurkovič neváhal upozornit na to, že reduktivní přístup k náboženství se nevyhýbá ani mezinárodním agenturám a organizacím, jak na to poukázal v letošní promluvě k diplomatickému sboru také papež František, když mluvil o nebezpečí na nebezpečí moderní formy ideologických kolonizací ve jménu lidských práv. „Tento nijak vzácný postoj nemůže než oslabovat oslabovat tyto instituce a vést k irrelevantnosti multilaterálního systému lidských práv, který je předmětem častých kritik.“ V tomto kontextu vatikánský pozorovatel vyjádřil „vážné obavy“ delegace Svatého stolce z užívání termínu „svobody od náboženství“ (A/HRC/37/49) Zvláštním relátorem OSN. Jde o koncept, který není „předvídaný mezinárodními nástroji“ a který překračuje mandát Zvláštního relátora.
Arcibiskup Jurkovič slovy papeže Františka zdůraznil, že „náboženská dimenze není subkulturou, nýbrž je součástí kultury každého lidu a národa“. Opomíjení důležitosti náboženství nebo svévolné popírání či omezování náboženské svobody činí v posledku nemožný autentický a trvalý mír celé lidské rodiny, dodal vatikánský diplomat.
Podobně se arcibiskup Jurkovič vyjádřil také na zasedání Rady pro lidská práva 1. března, když hovořil o nutnosti správné rovnováhy ve vztahu mezi náboženstvím a státem. Zdůraznil tehdy, že bezpečnost státu nemá být ohrožována náboženským fundamentalismem ani naopak náboženská dimenze života umenšována sekularismem. Jak totiž řekl Benedikt XVI. náboženský fundamentalismus a laicismus jsou extrémními formami odmítnutí legitimního pluralismu, který je základem laickosti.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
