Vatikán. Svatý stolec zveřejnil Motu proprio papeže Františka věnované zřeknutí se úřadu v těch případech, které podléhají papežskému jmenování. Nový dokument zdůrazňuje, že pověření k úřadu nekončí ipso facto dovršením 75 let věku, nýbrž podléhá papežově rozhodnutí, a to nově i v případě apoštolských nunciů. Odpověď římského biskupa však může přijít i později, než za tři měsíce, o nichž je řeč v kanonickém právu (kán. 189, paragraf 3).
Nový dokument papeže Františka, podepsaný 12. února, nese název „Učit se odcházení“. Římský biskup v něm upozorňuje na to, že odchod z úřadu v 75 letech „má být chápán jako integrální součást služby samé“. Římský biskup zdůrazňuje přípravu na odstoupení z úřadu skrze „zbavení se touhy po moci a přesvědčení o své nenahraditelnosti“. Nabádá, aby k tomu došlo v „pokoji a důvěře“. V modlitbě má nastoupit rozlišování ohledně nové životní fáze, jež se má vyznačovat „prostotou, pokorou, přímluvnou modlitba, časem věnovaným četbě a připraveností vykonávat prostou pastorační službu“.
Setrvání v úřadu nemá být chápáno jako „privilegium, osobní triumf či projev přízně, k němuž by zavazovalo přátelství či blízkost, ani jako vděčnost za poskytované služby“, nýbrž má být posuzováno v rámci „společného dobra církve“. Papežské rozhodnutí tedy není automatismem, nýbrž aktem vlády, zdůrazňuje Motu proprio. V okamžiku dovršení 75 let tedy diecézní biskupové, stejně jako koadjutoři, pomocní biskupové či držitelé jiných zvláštních pastoračních pověření mají předložit papeži svou demisi. Totéž platí také pro představitele úřadů římské kurie, kteří nejsou kardinálové, biskupy podléhající Svatému stolci a papežské diplomaty, kteří tak nově neukončují svou činnost ipso facto.
Podle nové normy je tedy pověření k úřadu prodlouženo do chvíle, kdy zainteresované osobě je sděleno přijetí demise nebo prodloužení úřadu na dobu určitou či neurčitou. Motu proprio pozměňuje kánony 189 §3CIC a 970§1 CCEO.
(job)