Vatikán.
Ve vatikánské aule Pavla VI. se dopoledne konala generální audience za účasti asi 7 tisíc lidí. Petrův nástupce pokračoval v cyklu katechezí věnovaných mši svaté. Tu dnešní zahájilo čtení z prologu Janova evangelia (1,14.16) o Slovu, které se stalo tělem, přebývalo mezi námi a z Jeho plnosti všichni dostávají milost. Papež František, který postupně probírá jednotlivé úseky eucharistické bohoslužby, hovořil dnes o mešním chvalozpěvu
Sláva na výsostech Bohu a vstupní modlitbě. Velkou pozornost pak věnoval okamžikům mlčení v liturgii:
„Mlčení není pouhá absence mluvy, nýbrž připravenost naslouchat jiným hlasům, tedy hlasu našeho srdce a především hlasu Ducha svatého. V liturgii závisí povaha posvátného ztišení na tom, o kterou část mše jde: »při úkonu kajícnosti a po výzvě k modlitbě se jednotlivci v duchu usebírají; po čtení nebo homilii krátce rozjímají o tom, co slyšeli; po přijímání pak ve svém srdci chválí Boha a modlí se« (tamt. 45). Mlčení před vstupní modlitbou tedy napomáhá k usebrání a přemýšlení o tom, proč jsme tam. Proto je důležité naslouchat vlastnímu nitru, abychom jej pak otevřeli Pánu. Možná, že za sebou máme dny námah, radosti či bolesti a chceme to říci Pánu, dovolat se Jeho pomoci a prosit Jej, aby nám byl nablízku; máme příbuzné a přátele, kteří jsou nemocní anebo procházejí těžkými zkouškami, a toužíme svěřit Bohu osudy církve a světa. Tomu slouží krátké mlčení před tím, než kněz shrne úmysly všech a nahlas jejich jménem pronese společnou modlitbu, která uzavírá vstupní obřady, tedy právě vstupní modlitbu obsahující jednotlivé úmysly. Vřele doporučuji kněžím, aby tuto chvíli mlčení dodržovali a nespěchali, protože jinak nám hrozí, že se bezděčně připravíme o usebranost duše.
Kněz pronáší tuto pobídku a vstupní modlitbu s rozpjatýma rukama, tedy v postoji modlitby, který si osvojili křesťané již v prvních stoletích, jak dosvědčují fresky římských katakomb, a napodobili tak Krista s rukama rozpjatýma na dřevu kříže. Kristus je Tím, kdo se modlí, a zároveň modlitbou! V Ukřižovaném rozpoznáváme Kněze, který vzdává bohumilou poctu Bohu synovskou poslušností.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy KATECHEZE ZDE
(mig)