Vatikán.
Každý občan by měl být vděčen za práci, kterou vykonáváte jménem státu a kolektivu, přivítal dnes papež František na audienci v Klementinském sále Apoštolského paláce vedení a personál Ústředního ředitelství italské železniční a silniční policie. V řadách těchto útvarů působí v Itálii více než šestnáct tisíc zaměstnanců (téměř dvanáct tisíc na silnicích a 4500 při doprovodu vlaků). Římský biskup se nejprve věnoval situaci na silnicích, která, jak řekl, je stále složitější a emočně vyhrocená. Policisté se kromě nedostatečné údržby a chybějící modernizace komunikací musí vyrovnávat s chabou zodpovědností mnoha řidičů, kteří si nevšímají vážných důsledků své nepozornosti, zaviněných nedodržováním pravidel a také nepatřičným užíváním mobilních telefonů, řekl Svatý otec.
“Na vině je spěch a soutěživost, které se stávají životním stylem. Na ostatní řidiče se tak pohlíží jako na překážku nebo soupeře, které je třeba zdolat; silnice se mění na trať formule 1 a rozjezdy na semaforu na startovní čáru Gran Premio. V obdobném kontextu nepostačí ke zvýšení bezpečnosti udělování pokut, nýbrž je nezbytný výchovný zásah, vedoucí k silnějšímu vědomí odpovědnosti vůči našim spolucestujícím.“
Tato osvěta a posílení občanského vědomí jak v oblasti silniční, tak železniční dopravy by měly čerpat právě ze zkušenosti policejních zaměstnanců, získaných v každodenním kontaktu s lidmi a jejich problémy, pokračoval papež. Policistům pak připomenul, že jejich poslání kromě vysoké profesionality a odborných znalostí vyžaduje rovněž naprostou čestnost a výjimečnou lidskost, aby nezneužili svého mocenského postavení.
“Jak při kontrolních tak při represivních pořádkových akcích je nutné spoléhat na takové užití síly, které by se nikdy nezvrhlo v násilí. K tomuto účelu poslouží veliká moudrost a sebeovládání, zejména tehdy, když se na policistu pohlíží s lhostejností či je vnímán téměř jako nepřítel, a nikoli ochránce obecného dobra. Tento posledně jmenovaný postoj je bohužel špatným a silně rozšířeným jevem, který v některých oblastech staví do protikladu společnost a stát se všemi jeho představiteli.“
Stejně jako katolické církvi a společnosti během loňského jubilejního roku papež policistům při výkonu funkce doporučil styl milosrdenství.
“Milosrdenství není synonymem slabosti, ani nepožaduje, abychom se vzdali užití násilí. Znamená však, že jsme schopni neztotožňovat viníka s trestným činem, kterého se dopustil, což by působilo újmu a povzbuzovalo k volání po odvetě. Milosrdenství naopak značí vyvinout úsilí o to, abyste pochopili nároky a důvody lidí, které potkáváte ve své práci.“
V závěru promluvy k italským policistům Petrův nástupce odkázal k jejich patronovi, sv. archandělovi Michaelovi, který v knize Zjevení brání v boji se Satanem ženu, která porodila Spasitele (Zj 12,1-6). Tento biblický výjev nás přivádí k úvaze nad stále probíhajícím zápasem dobra a zla, ze kterého se nikdy nemůžeme vymanit, upozornil papež.
“I když odhlédneme od zorného úhlu víry, je důležité rozpoznat skutečnost tohoto střetu mezi dobrem a zlem, který se dovršuje v našem světě a dokonce v našem nitru. Pokud jsme si vědomi této rozhodné výzvy, bylo by šílené přitakat zlu anebo si jen nárokovat neutralitu. Po každém z nás se naopak požaduje, abychom na sebe vzali svůj díl odpovědnosti a vynaložili veškerou energii, kterou disponujeme, k potírání sobectví, nespravedlnosti a lhostejnosti.“
Kvůli její vysoké hodnotě neváhám vaši službu, byť nebývá příslušně doceněna, nazvat posláním, loučil se papež František s italskými policisty. Vystupujete totiž v první linii proti tomu, co uráží člověka, vytváří chaos a brání štěstí a osobnímu růstu, zejména u nejmladších lidí.
(jag)