Vatikán.
Jeden byl italským knězem Řádu menších bratří, druhý guatemalským františkánským terciářem. Otec
Tullio Maruzzo a katechista
Luis Obdulio Arroyo Navarro po vzoru svého zakladatele přinášeli svědectví lásky a chudoby do guatemalských vesnic a poblíž jedné z nich – Los Amates v okrese Izabal – byli 1. července 1981 barbarsky zavražděni
in odium fidei, z nenávisti k víře. Papež František nyní potvrdil jejich mučednictví při audienci pro kardinála Angela Amata, prefekta Kongregace pro svatořečení a blahořečení. Guatemalská církev nepochybovala o jejich svatosti od okamžiku jejich smrti a potvrdil ji také jeden z vrahů, který z úst umírajícího kněze zaslechl slova odpuštění. Otec Tullio, původem z italské Vicenzy, usiloval o alfabetizaci guatemalských rolníků, díky které by si uvědomili vykořisťování ze strany latifundistů. Pranýřoval skupování chudinských pozemků na základě falešných smluv, které si
campesinos ani nemohli přečíst, a s pomocí lokální Charity roznášel venkovským chudým nejenom potravinovou pomoc, nýbrž jim především poskytoval právní asistenci. To vše za pomoci mladého katechety, který navzdory výhrůžkám a zastrašování nikdy neopustil tohoto „komunistického kněze“ a spolu s ním se stal obětí vládnoucího vojenského režimu.
Další dekrety schválené papežem Františkem se týkají heroických ctností čtyř mužů a tří žen.
Jsou to brazilský diecézní kněz Donizetti Tavares de Lima. (1882-1961), polský kapucín Serafín Ludvík Kaszuba (1910-1977; občanským jménem Alois Kazimír), pronásledovaný sovětským komunismem, katalánský kněz Magín Morera y Feixas (1908-1984), z kongregace Nejsvětější rodiny, a laik Francesco Paolo Gravina (1880-1854), sicilský šlechtic, který v polovině 19. století založil kongregaci Sester milosrdné lásky sv. Vincence de Paul, působící v Palermu.
Církev potvrdila heroismus ctností také u Španělky Marii Lorenzy Requenses (1463-1539), která následovala svého manžela Giovanniho Longo do Neapole, po brzkém ovdovění vstoupila do třetího řádu sv. Františka a založila nemocnici Panny Marie, Matky nevyléčitelných. Jejím zpovědníkem byl sv. Kajetán, pod jehož vedením se rozhodla pro klauzuru a založení kláštera podle řehole sv. Kláry. Jejími prvními spolusestrami byly bývalé prostitutky, které se ve zmíněné nemocnici vyléčily ze syfilitidy a konvertovaly. Dále francouzská řeholnice Františka od Ducha svatého (občanským jménem Carolina Baron, 1820-1882), zakladatelska třetího řádu sv. Františka v Montpellier, a konečně polská hraběnka Rosa Czacka, řeholním jménem Alžběta (1876-1961), zakladatelka Kongregace františkánských sester, služebnic kříže, která ve 22 letech ztratila zrak a zasvětila celý život péči o nevidomé.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
