Vatikán.
Nepodceňovat škody, nevěřit v automatická řešení, ani v ideologickou vizi internetu jako prostoru svobody bez hranic – k tomu vybízel papež František při dnešní audienci prvního mezinárodního kongresu o důstojnosti dítěte v digitálním světě (
Child Dignity in Digital World). Setkání na nejvyšší úrovni probíhalo na Papežské gregoriánské univerzitě za účasti odborníků ze všech oblastí, které se této tematiky dotýkají, pod patronátem tamního Centra pro ochranu nezletilých a Globální Aliance WeProtect, sdružující 70 států, 23 technologických společností a řadu dalších mezinárodních organizací. Papež ocenil jejich práci na potírání negativních jevů, které jsou novou a závažnou charakteristickou naší doby. Zdůraznil, že církev, právě kvůli bolestným zkušenostem nedávné doby, pociťuje zvláštní úkol bojovat za ochranu nejmladších v celosvětovém měřítku a v širokém rozpětí, v němž celosvětová síť umožňuje šíření celé škály těchto jevů.
Evangelium – připomněl papež – mluví o Ježíšově lásce k dětem a naopak tvrdými slovy pranýřuje ty, kdo pohoršují maličké. Bylo by lépe, kdyby jim byl uvázán na krk mlýnský kámen a byli svržení do hlubokého moře, čteme v Matoušově evangeliu. Digitální svět – poznamenal dále Svatý otec – je novým světem vzbuzujícím obdiv a fascinaci, ale také obavy. Během několika desetiletí se způsob komunikace i života hluboce změnil. Odhaduje se, že internet dnes používá na 800 milionů nezletilých. Co nacházejí na síti, a zejména, jak o nich uvažují ti, kdo mají v rukou moc na internetu, ptá se papež.
„Musíme mít oči otevřené a neuhýbat před pravdou, která ne nepříjemná a kterou bychom nejraději neviděli. Copak jsme v těchto letech dostatečně nepochopili, že zakrývání skutečnosti sexuálního zneužívání je těžká chyba a zdroj mnohého zla?“
Velmi závažných jevů, které se dnes objevují na síti, v jejích „temných oblastech“, je celá řada. Papež Františem zmínil šíření stále extrémnějších forem pornografie, ale také tzv. sexting, totiž rozesílání intimních fotografií a videí mezi adolescenty prostřednictvím sociálních sítí. Hranici kriminality pak překračuje „sextortion“, kde jde o vydírání pod pohrůžkou, že budou zveřejněny kompromitující záběry oběti. Vedle různých forem šikany a ponižování na internetu existují také „děsivé formy organizovaného zločinu od prostituce online po objednávky znásilnění a násilí na nezletilých v přímém přenosu, ke kterým dochází v jiné části světa“.
Jak dále papež zdůraznil, všechny tyto strašlivé fenomény v nás působí zděšení a dezorientaci také proto, že překotný technologický rozvoj do značné míry vyřazuje ze hry starší generace a znesnadňuje mezigenerační dialog. Žádná národní autorita kromě toho není schopná kotrolovat dimenze a rozvoj těchto jevů, podotkl papež František:
„Nesmíme se však nechat ovládnout strachem, který je vždy špatným rádcem. Nesmíme se také nechat ochromit pocitem nemohoucnosti, který se nás zmocňuje před tak obtížným úkolem. Jsme voláni k tomu, abychom se navzájem mobilizovali, s vědomím, že jedni druhé potřebujeme k hledání a nacházení cest a správných postojů, které povedou k efektivním řešením.“
S odvoláním na encykliku Laudato si´papež vyjádřil naději, že člověk je schopen nastolit technice omezení a přesměrovat ji, aby sloužila skutečnému lidskému pokroku. Zároveň však varoval před chybami, kterých je zapotřebí se vyvarovat. Na prvním místě jmenoval podceňování škod, které na nezletilých páchají ony temné stránky internetu. Druhá chyba spočívá v mylném přesvědčení, že existují automatická technická řešení a že filtry založené na rafinovaných algoritmech odvedou práci za nás. Jako třetí chybu zmínil pomýlený „ideologický a mýtizující pohled na síť – jak řekl – který ji považuje za království svobody bez hranic“. Do tohoto kontextu spadá další závažný problém. Šíření stále extrémějších forem pornografie mezi dospělými a další nepřípadné užívání sítě jsou příčinou těžkých poruch a závislostí, které negativně ovlivňují představy o lásce a o vztazích mezi muži a ženami. „Bylo by iluzorní domnívat se – poznamenává František – že společnost, v níž dochází k enormní konzumaci sexu po síti mezi dospělými, bude následně schopná účinně chránit nezletilé.“
Pokud jde o katolickou církev, papež konstatoval, že v poslední době si stále více uvědomovala, že dostatečně nedbala na zajištění ochrany nezletilých ve svém prostředí:
„Vyšla na jevo velice závažná fakta, za která jsme museli uznat odpovědnost před Bohem, před oběťmi a před veřejným míněním. Právě proto, kvůli dramatickým zkušenostem, které jsme učinili, a díky kompetencím získaným v úsilí o konverzi a očištění, církev dnes pociťuje mimořádně velkou odpovědnost zasazovat se stále hlubším a dalekosáhlým způsobem za ochranu nezletilých a jejich důstojnost, nejen uvnitř církve, nýbrž v celé společnosti a na celém světě. Nechce v tom postupovat sama – což by evidentně nepostačovalo – ale chce nabízet faktickou a upřímnou spolupráci všem silám a složkám společnosti, které se chtějí v tomto směru angažovat.“
Na závěr papež František připomněl svá setkání s dětmi v různých částech světa a dodal:
„Pohled dětských očí je zkušenost, kterou všichni známe, zasahuje nás v hloubi srdce a také nás zavazuje k zpytování svědomí. Co děláme my proto, aby na nás tyto děti mohly hledět s úsměvem, aby si zachovali svůj průzračný pohled, plný důvěry a naděje? Co děláme proto, aby jim nebylo ukradeno toto světlo, aby tyto oči nebyly zakaleny a zkaženy tím, s čím se setkávají na síti, která bude integrální a velice důležitou součástí jejich životního prostoru?“
Jak papež uzavřel, úkol, který je před námi, tedy spočívá ve společné práci na tom, abychom vždy měli právo, odvahu a radost hledět do očí dětem na celém světě.
Ještě předtím, než se papež obrátil k účastníkům prvního světového kongresu o důstojnosti dítěte v digitálním světě, předala mu šestnáctiletá dívka z Irska závěrečné prohlášení kongresu nazvané „Římská deklarace“. Učinila tak jménem „milionů mladých lidí ze všech koutů světa“, kteří – jak dodala – „musejí být lépe informováni a více chráněni před rizikem sexuálního i jiného zneužívání na internetu“.
(job)