Blahořečen o. Titus Zeman, salesiánský mučedník nových duchovních povolání
Bratislava. Na prostranství před kostelem Svaté rodiny v bratislavské Petržalce se dnes dopoledne dvacet pět tisíc věřících účastnilo beatifikační liturgie salesiánského řeholníka, mučedníka o. Tita Zemana, SDB (1915-1969). Svatého otce Františka při ní zastoupil prefekt Kongregace pro svatořečení,
kard. Angelo Amato, SDB, který svého spolubratra přiblížil pro naše mikrofony:
“Narodil se ve Vajnorech poblíž Bratislavy, 4. ledna roku 1915; byl prvorozeným z deseti dětí. Do salesiánského noviciátu nastoupil navzdory mnoha obtížím už v šestnácit letech, v osmnácti složil věčné sliby a o dva roky později přijal v Turíně kněžské svěcení. Po studiu chemie a přírodních věd vyučoval v různých salesiánských institutech na Slovensku. Když v Československu nastoupila komunistická moc, přispěl k záchraně mnoha salesiánských duchovních povolání. Tajně převáděl seminaristy do Itálie, aby tam mohli být vysvěceni, ale zachránil také pronásledované diecézní kněze. V dubnu 1951 byl při vykonstruovaném procesu obviněn ze špionáže a velezrady – původní nejvyšší trest mu byl změnen na 25 let nejtvrdšího vězení v Bratislavě, Leopoldově, Ilavě, Mírově, Valdicích a Jáchymově. Stal se z něj „mukl“ – muž určený k likvidaci. V Jáchymově pracoval na obávané Věži smrti, kde vězni ručně zpracovávali vysoce radioaktivní uranovou rudu. Po třinácti letech věznění, těžkého mučení a ponižování byl podmínečně propuštěn na svobodu, ale ani tehdy neustal policejní dohled. Zemřel 8. ledna 1969 a roku 1991 byla po rehabilitačním procesu prohlášena jeho plná nevinnost.“
Co můžete říci o salesiánských mučednícících všeobecně?
“Jedná se tu o jedno často zanedbáváné, ale podstatné hledisko v náročném výchovném apoštolátu. Don Bosko často opakoval, že když salesián v práci pro duše přinese nejvyšší oběť, pro kongregaci je to velké a slavné vítězství. Tento významný vychovatel mládeže nemluvil jenom o onom vyčerpávajícím každodenním mučednictví, které s sebou přináší pastorační láska k mladým, nýbrž měl na mysli také krutou smrt. „Kdyby Pán ve své prozřetelnosti stanovil, že někteří z nás podstoupí mučednictví, mělo by nás to snad děsit?“, říkával. Toto proroctví dona Boska se v dějinách několikrát naplnilo. Mučednická svatost se v salesiánské kongregaci zabydlela, protože dnes už čítá více než sto mučedníků. V říjnu roku 2000 byli svatořečeni mons. Alois Versiglia a o. Kalixt Caravario, kteří působili jako misionáři v Číně a stali se obětí chaosu po komunistickém převratu ve třicátých letech. O rok dříve (1999) jsme slavili beatifikaci o. Josefa Kowalského a pěti mladých lidí ze salesiánské oratoře v polské Poznani, mučedníků nacismu. Před šestnácti lety (2001) byli blahořečeni o. Josef Calasanz a 31 druhů, kteří zemřeli při komunistickém pronásledování církve ve Španělsku. Rovněž ve třicátých letech byli zabiti z téže nenávisti k víře španělský salesián o. Jindřich Saiz Aparicio a dalších 62 mučedníků salesiánské rodiny, kteří byli blahořečeni v roce 2007. V nedávné době (2013) se v Budapešti konala beatifikace salesiánského řeholního bratra (koadjutora) Štefana (Istvána) Šándora, který je rovněž mučedníkem komunistické diktatury.“
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
