Rádio Vaticana

Řím. Představitelé 25-ti členských států Evropské unie dnes v poledne na římském Kapitolu podepsali ústavní smlouvu nové Evropy. Dokument, který jak zdůraznili autoři všech slavnostních projevů, je především zahájením nové historické etapy a který čeká na svou ratifikaci nejen v politickém smyslu, ale také v každodenním životě Evropanů.
Účastníky přivítal na římské radnici primátor Města, Valter Veltroni. V jeho projevu ? byť implicitně ? zazněl odkaz na morální autoritu církve: dovolil si ocitovat papežův včerejší projev:

?Je před námi kus cesty. Poselství, které dnes vysíláme z Říma, z města, které je ve světě známo ? jak včera připomněl Jan Pavel II. ? díky právním a duchovním univerzálním hodnotám, díky své otevřenosti a jako křižovatka mnoha osob a kultur: Kéž na cestě, kterou máme před sebou, nikdy nechybí odvaha a schopnost být sjednoceni v uskutečňování snu o Evropa jako zemi míru, bratrského soužití a porozumění.?- řekl mimo jiné Veltroni.

Reprezentanty Evropské komise v čele s Romanem Prodim včera přijal Jan Pavel II. a vzávěru audience prosil o Boží požehnání pro zástupce všech států, kteří se do Říma sjeli. Připomněl, že křesťanství - nezávisle na tom, zda bude zmíněno v oficiálních dokumentech, významně přispělo k utváření evropské civilizace. Naše reportérka, Fausta Speranza, se v rozhovoru s Romanem Prodim ještě jednou vrací k otázce evropských hodnot.
?Evropa je otevřená všem státům, které respektují její hodnoty? to je princip. Myslíte, že ústavní dokument pomůže vnímat tyto hodnoty konkrétněji?

?Ano, protože hodnoty ústavní smlouvy jsou velmi jasné. Jistě, také já bych byl radši a aktivně jsem se o to zasazoval, aby se v preambuli objevilo uznání křesťanských a židovských kořenů Evropy. Nebylo to možné. Ale hodnoty tohoto našeho náboženství jsou skutečně v ústavní smlouvě obsaženy. Když čteme článek 1.4, je před námi Evropy, pro kterou jsou tyto principy nástrojem míru, Evropa, která je novou skutečností, která se řídí velmi odlišným konceptem, než bylo dřív zvykem ? tedy vztahem síly mezi národy ? ale řeší konflikty multilaterálním jednáním, na základě rovnosti mezi zeměmi, které tvoří novou Unii...Jde o překonání konceptu ?moderního státu.?- řekl pro náš rozhlas předseda Evropské komise.

V síni Julia Cesara, kde byla 25. března 1957 podepsána římská smlouva, jež se stala základem budoucí Evropské unie, odeznělo po úvodních slovech starosty Veltroniho dalších 5 projevů: vystoupili italský premiér Silvio Berlusconi, nizozemský premiér Jan Peter Balkenende, jehož země momentálně v EU předsedá, irský premiér Bertie Ahern, který prosadil schválení ústavní smlouvy na červnovém summitu, předseda Evropského parlamentu Josep Borrell, šéf Evropské komise Romano Prodi a jeho nástupce José Barroso.
V síni nad Forem Romanem, nad troskami velké římské civilizace, jejímž dědicem se stala civilizace křesťanská, se hovořilo politicky korektně. O hodnotách, na kterých se má stavět nová Evropa, byla řeč, ovšem vždy tak, aby se nedotkla citlivých témat, mezi než dnes patří i křesťanské kořeny kontinentu. Chtělo by se povědět ? šlo o první projevy ducha ústavního Traktátu.

Jak známo, ne všechno se sděluje slovy. Sál Orazi a Curiazi v paláci Konzervátorů, kde byl ústavní dokument podepsán, nenápadně ukázal, že křesťanství stále ještě není možné v Evropě zamlčet. Stolek, ke kterému v abecedním pořádku přistupovali evropští státníci, aby podpisem ztvrdili souhlas s dlouho připravovaným dokumentem, stál přímo u nohou majestátní sochy papeže Inocence X. ? a z druhé strany ceremonii asistoval neméně impozantní Berniniho Urban VIII. A připočteme- li, že dvanáct hvězd, symbolů Evropské Unie, má původ v mariánské ikonografii, chtělo by se šeptnout: ?Pod ochranu tvou se utíkáme...? Konec konců v dlouhé historii Města Říma to není poprvé, co je doporučeno, uchýlit se s modlitbou do katakomb vlastního srdce.

(job)