Drazí bratři a sestry!
Těsně před vstupem do tohoto kostela, který uchovává relikvie sv. Petra Klavera, jsem požehnal základní kameny dvou institucí určených těžce zkoušeným lidem a navštívil dům paní Lorenzy, která denně ve svém domě přijímá mnohé naše bratry a sestry, aby jim poskytla pokrm a sympatie. Tato setkání mi přinesla velký užitek, protože jsem se mohl rukama dotknout Boží lásky, která se stává konkrétní a každodenní.
Všichni společně se pomodlíme Anděl Páně a připomeneme si Vtělení Slova. Budeme myslet na Marii, která počala a přivedla na svět Ježíše. Dnes ráno o ní rozjímáme jako o Naší Paní z Chiquinquira. Jak víte, tento obraz byl dlouho zanedbán, ztratil barvy, byl roztržen a proděravěl. Zacházelo se s ním jako se starým pytlem, bez jakékoli úcty, až se ocitl mezi odpadky.
Tehdy jedna prostá žena, první ctitelka Panny z Chiquinquira, která se podle tradice jmenovala Marie Ramos, spatřila na tomto plátně cosi jiného. Měla odvahu a víru onen poškozený a rozbitý obraz dát na zvláštní místo a vrátit mu jeho ztracenou důstojnost. Dokázala nalézt a ctít Marii, chovající v náruči Syna, právě v tom předmětu, který byl pro druhé bezcenný a zbytečný.
Tak se stala vzorem všem, kteří se různými způsoby snaží obnovovat důstojnost padlého a životem raněného bratra, těch, kdo se nevzdávají a pracují na stavbě svého důstojného příbytku, pomáhají v naléhavých potřebách druhým a především se za ně vytrvale modlí, aby se jim znovu dostali krásy Božích dětí, jež jim byla odcizena.
Pán nás poučuje na příkladu pokorných a těch, kteří se nepočítají. Prosté ženě Marii Ramos dal milost uhostit obraz Panny v ubohosti onoho poškozeného plátna, a indiánské ženě Isabele a jejímu synovi Miguelovi dal, aby jako první spatřili proměněné a obnovené plátno této mariánské ikony. Jako první svýma jednoduchýma očima uzřeli zcela nové plátno, zářící božským světlem, které proměňuje a všechno tvoří nové. Chudí a pokorní nazírají Boží přítomnost a nejzřetelněji se jim zjevuje Tajemství Boží lásky. Oni - chudí a prostí - byli prvními, kdo spatřili Pannu z Chiquinquira a stali se jejími misionáři a zvěstovateli krásy a svatosti Panny Marie.
A v tomto kostele budeme prosit Marii, která sama sebe nazvala „služebnicí Páně“, a také svatého Petra Klavera, který si v den svých slavných řeholních slibů dal jméno „ustavičný otrok černochů“. Očekával lodě, které z Afriky přivážely na hlavní tržiště otroky nového světa. Častokrát je vzhledem k různosti jazyků a kvůli nemožnosti domluvit se s nimi přijímal pouze evangelizující gestikulací. Nicméně, svatý Petr Klaver věděl, že všichni rozumějí jazyku činorodé lásky a milosrdenství. Láska vskutku pomáhá pochopit pravdu a pravda vyžaduje gesta lásky. Nelze je od sebe oddělovat, obě jdou spolu. Když k nim pocítil odpor, protože když tito ubožáci přijeli, byl jejich stav opravdu odpuzující, Petr Klaver líbal jejich rány.
Byl asketický a laskavý až k heroismu, ale poté, co poskytl útěchu stovkám tisíc opuštěných lidí, co se stalo? Sám zemřel v opuštěnosti, zapomněli na něho. Poslední čtyři roky svého života prožil ve své cele, nemocen a úděsně sám.
Tak odplácí svět. Bůh mu však odplatil jinak. Svatý Petr Klaver vskutku podivuhodným způsobem dosvědčil odpovědnost a pozornost, kterou by každý z nás měl prokazovat svým bratřím. Tento světec byl druhými nespravedlivě obviňován, že byl ve své horlivosti indiskrétní, a musel čelit tvrdé kritice a zavilé opozici ze strany těch, kdo se obávali, že jeho služba ohrozí obchod s otroky.
Ještě dnes jsou v Kolumbii a ve světě miliony lidí prodáváni jako otroci anebo žebrají o trochu lidskosti a projev sympatií, vyplouvají na moře anebo se vydávají na cestu, protože ztratili všechno, počínaje svojí důstojnosti a právy.
Marie z Chiquinquira a Petr Klaver nás vybízejí, abychom se přičinili o důstojnost všech svých bratří, zvláště chudých a lidí, které společnost odepsala, všech opuštěných, emigrantů a těch, kdo se stali obětí násilí a obchodování. Všichni mají důstojnost a jsou živým obrazem Božím. Všichni jsme byli stvořeni k obrazu a podobě Boha a všechny nás Panna Maria drží v náruči jako milované děti.
Obraťme se nyní v naší modlitbě k Panně Marii, aby nám pomáhala v každém muži a ženě naší doby objevovat Boží tvář.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
