Rádio Vaticana

Medellin. 1. Eucharistie na letišti v Medellinu za účasti jednoho milionu lidí.
2.„V modlitbě se učíme svobodě“ - řekl papež František na setkání s duchovními a jejich blízkými příbuznými ve sportovní hale pro 12 tisíc lidí.

ad 1. Sobotní den papeže začal opět přesunem na bogotské letiště, odkud se vydal do 220 km vzdáleného Medellínu, druhého největšího města Kolumbie s téměř 3 miliony obyvatel. Pro své příjemné klima je toto město nazýváno městem věčného jara. Na medellinském letišti vybudovaném v roce 1932 sloužil papež mši svatou z dnešní liturgické památky sv. Petra Klavera, jezuitského misionáře (1580-1654), do jehož kolumbijského působiště a k jeho hrobu v Cartageně se papež vydá zítra. Eucharistie se účastnil jeden milion lidí.

V homilii papež komentoval evangelium (Lk 6,1-5) o Ježíšových učednících, kterým farizeové vytkli, že trhají klasy a jedí, a na úvod podal následující výklad:

„Následování vyžadovalo od prvních Ježíšových stoupenců velkou snahu po očištění. Některé předpisy, zákazy a příkazy jim dávaly pocit bezpečí; konání určitých obřadů a praktik je zbavovalo znepokojujících otázek: co se našemu Bohu líbí? Pán Ježíš jim ukazuje, že poslušnost znamená následovat Jeho, a toto následování je přivedlo před malomocné, chromé a hříšníky. Tyto situace vyžadovaly mnohem více než předpis, stanovenou normu. Učili se, že následování Ježíše ve službě Bohu vede k jiným prioritám a jinému uvažování. Pro Pána i pro prvotní společenství je svrchovaně důležité, že my, kteří se nazýváme učedníky, nelpíme na určitém stylu a určitých praktikách, které nás přibližují spíše způsobům některých tehdejších farizeů než k Ježíšovi. Ježíšova svoboda je protikladem absentující svobody tehdejších učitelů Zákona, kteří byli paralizováni jeho rigidním výkladem a uplatňováním. Ježíš se nezastavuje u zdánlivě „korektního“ splnění. On naplňuje Zákon, a proto nás vede oním směrem, oním způsobem následování, které předpokládá jít k podstatě, obnovit se a zapojit se. Jsou to tři postoje, které si ve svém životě učedníků máme osvojit.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE v Medellinu je ZDE

ad 2. Po skončení bohoslužby se papež přesunul do zdejšího semináře a po obědě navštívil nejprve útulek pro sirotky a dětské oběti násilí.

Sobotní podvečer v Medellinu věnoval papež setkání s řeholníky a řeholnicemi, kněžími a seminaristy, kteří byli pozváni společně se svými rodiči či blízkými příbuznými, což je novinka na setkáních tohoto druhu během papežských pastoračních návštěv. Konalo se ve zcela zaplněné sportovní hale La Macarena pro 12 tisíc lidí. Setkání bylo uvedeno četbou podobenství o vinném kmeni a ratolestech z Janova evangelia (15,1-11). Kristův náměstek pronesl přibližně čtyřicetiminutovou promluvu, z níž vybíráme závěr, ve kterém podal výklad Ježíšovy rady učedníkům, aby zůstávali v Něm. Uvedl tři body, které mají tomuto zůstávání dát větší účinnost: zůstávat v Ježíši dotýkáním se Kristova lidství, zůstávat rozjímáním o Jeho božství a zůstávat v Kristu, abychom žili v radosti.

2. Zůstávat rozjímáním o Jeho božství
Probouzením a podporou vážnosti pro studium, kterým roste poznání Krista, protože, jak připomíná sv. Augustin, není možné milovat neznámého (srov. De Trinitate, kn. X, kap. I,3).
Upřednostňovat v tomto poznávání setkání s Písmem svatým, zvláště s evangeliem, kde k nám promlouvá Kristus a zjevuje nám Otcovu bezpodmínečnou lásku, uchvacuje nás radostí, kterou dává poslušnost Jeho vůli a služba bratřím. Chtěl bych se vás zeptat, ale neodpovídejte. Každý ať si odpoví sám pro sebe. Kolik minut či hodin denně čtu evangelium nebo Písmo? Odpovězte si... Kdo nezná Písmo, nezná Ježíše. Kdo nemiluje Písmo, nemiluje Ježíše (sv. Jeroným, Prolog ke komentáři k proroku Izaiášovi). Dejme čas rozjímavé četbě Slova a naslouchejme v Něm, co chce Bůh pro nás a pro svůj lid.

Veškeré naše studium ať nám pomáhá umět interpretovat realitu Božíma očima; ať není únikem před tím, čím žijí lidé, ale nenásleduje ani módní a ideologické vlny; ať nežije z nostalgie a neuvězňuje tajemství; ať se nesnaží odpovídat na otázky, které si už nikdo neklade, a ponechávat tak v existenciálním vakuu ty, kdo nám kladou otázky ze souřadnic svých světů a svých kultur. Setrvávejme v rozjímání o Jeho božství v modlitbě, ze které činíme základní součást svého života a své apoštolské služby. Modlitba nás osvobozuje od zátěže mondénnosti, učí nás žít radostně a utíkat před povrchností při rozhodování uplatňováním autentické svobody. V modlitbě se učíme být svobodní. Modlitba nám odnímá tendenci soustředit se na sebe, skrývat se v prázdné náboženské zkušenosti, vede nás k poddajnému svěření se do rukou Božích, abychom plnili Jeho vůli a odpovídali Jeho plánu spásy. A v modlitbě bych vám chtěl poradit jedno: proste, rozjímejte, děkujte, přimlouvejte se, ale také si zvykněte adorovat. Klanění (adorace) není moc v módě. Zvykněte si adorovat. Naučte se mlčky adorovat, učte se modlit tímto způsobem.

Jsme muži a ženami smířenými, abychom smiřovali. Povolání není žádné potvrzení o dobrém chování a bezúhonnosti; nejsme oděni do svatozáře. Běda řeholníkovi, zasvěceným osobám, kněžím či řeholnicím tvářícím se jako svatý obrázek! Všichni jsme hříšníci, všichni. A potřebujeme odpuštění a Boží milosrdenství, abychom každý den povstali; On odnímá to, co není dobré a co jsme udělali špatně, vyhazuje z vinice a pálí. A čistí nás, abychom přinášeli plody. Taková je věrnost Božího milosrdenství vůči Jeho lidu, jehož jsme součástí. On nás nikdy neponechá na kraji cesty, nikdy! Bůh činí všechno pro zamezení tomu, aby nás hřích přemohl a zavřel nám dveře našeho života před nadějí a radostí. Dělá všechno, aby se to nestalo. A když nás nezvládne, zůstává na naší straně, při nás... dokud mne nenapadne vzhlédnout, abych si uvědomil, že jsem spadl.“

řekl mimo jiné papež na sobotním podvečerním setkání s kolumbijskými kněžími, řeholnicemi, řeholníky a seminaristy. Poté se vrátil zpět do Bogoty.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(mig)