Pákistán.
Muslimská země dnes vystrojila státní pohřeb řeholnici Ruth Pfau z kongregace Dcer Mariina Srdce zesnulé po dlouhé nemoci 11. srpna ve věku 87 let v Karáči, kde prožila 57 let svého života. Její rakev doprovázela vojenská eskorta a na počest zesnulé bylo vypáleno 19 dělových salv. Pohřební mše svatá, kterou přenášela pákistánská státní televize, se konala v katedrále tohoto města a sloužil ji arcibiskup Joseph Cuts za přítomnosti nejvýznamnějších pákistánských osobností náboženské, politické a kulturní sféry.
Ruth Kateřina Marta Pfauová se narodila 9. září 1929 v Lipsku v protestantské rodině, měla pět sourozenců (4 sestry a 1 bratra). Jejich rodný dům byl zcela zničen bombardováním na konci války, po níž se Lipsko ocitlo v sovětské zóně. Celá rodina proto uprchla do americké okupační zóny. Během padesátých let studovala medicínu, prožila konverzi, když se setkala s jistou holandskou křesťankou, která přežila hrůzy koncentračního tábora. Ve městě Marburg se stala katoličkou její řeholní povolání uzrálo podle jejího svědectví v kontaktu s dílem německého teologa Romana Guardiniho. Vstoupila do kongregace Dcer Mariina Srdce a odešla na misie do jižní Indie. Kvůli problémům s obdržením vstupního víza se však musela zastavit v Karáči, kde se začala věnovat tamější malomocným, u nich už se roku 1960 rozhodla zůstat. Starala se o nemocné postižených touto nemocí a opuštěných vlastními rodinami nebo segregovaných ve zvláštních místnostech, kde museli žít celý život. Založila zdravotnické Centrum Marie Adelaide se 157 nemocnicemi a pracovala především ve zcela opuštěných oblastech v okolí Karáčí. V roce 1979 byla jmenována poradkyní pákistánského ministerstva zdravotnictví a v roce 1988 obdržela státní občanství této země.
Nynější fundraisingová ředitelka jmenovaného leprosália, Salwa Zainab, o ní po její smrti pro katolickou agenturu AsiaNews řekla: „Její pacienti jí říkali Amma (maminka). V našem centru pracuje již třetí generace zaměstnanců, kteří k ní mají hluboký citový vztah. Lepra je v naší zemi dosud považována za špatné znamení. Mnoho rodin nemá a ani se nesnaží vyhledat zdravotní péči pro nemocné ze svého středu. Vláda by tuto nemoc měla zahrnout do národního zdravotnického systému.“
„Sestra Ruth – řekl na jejím pohřbu arcibiskup Karáčí, Joseph Cutts – nejenom bojovala proti malomocenství, ale také vytvářela harmonii mezi příslušníky různých náboženství a kultur. Vždycky opakovala, že je lepší zapálit svíci, než proklínat tmu.“
(mig)