Indonésie.
Do jedenácti ze sedmatřiceti diecézí indonéské církve se sjíždějí mladí lidé z více než dvaceti států asijského kontinentu, aby se v místních katolických společenstvích připravili na sedmý
Asijský den mládeže. Ve dnech 2. až 6. srpna jej bude hostit město Jogjakarta na Střední Jávě. Katolíci tvoří na Indonésii nepatrnou tříprocentní menšinu z celkového počtu 250 milionů převážně muslimských obyvatel a v obdobné situaci žije také mnoho delegátů z dalších asijských zemí, proto je tématem kontinentálního mládežnického setkání „Radostné hlásání evangelia v multikulturní Asii“. Nevyhnutelný náboženský kontext se projeví také na programu setkání, který předpokládá vystoupení zástupců jiných náboženských skupin, vysvětlil hlavní organizátor Antonius Haryanto deníku
La Stampa. Podle předsedy Indonéské biskupské konference Ignazia Suharya se Asijský den mládeže kromě katecheze a liturgie zaměří také na formaci mladých lidí, obklopených pluralistickou společností a konfrontovaných s chudobou, znečištěním životního prostředí, porušováním lidských práv, drogami, nesnášenlivostí a nespravedlností.
Právě zmíněná chudoba neumožní účast mnoha národních delegací – kupříkladu několik srílanských diecézí ve čtvrtek oznámilo, že není schopno pokrýt náklady na vyslání svých delegátů. Jak pro agenturu UCAN uvedl národní kaplan pro mládeže, o. Malcolm Perera, tento trend bohužel trvá již řadu let. Dodejme, že Asijský den mládeže se na Indonésii koná v době, kdy by téměř deset procent jejích obyvatel souhlasilo s ustavením islámského kalifátu na místo stávajícího demokratického systému (Asia News). Proti nárůstu vlivu extrémistických skupin, v čele s islamistickým uskupením Hizbut Tahir Indonesia, který země zaznamenala zejména v uplynulém roce, míří červencový dekret indonéského prezidenta Joka Widoka, opravňující vládu k rozpuštění jakékoli skupiny, která by ohrožovala národní bezpečnost a jednotu. O vydání dekretu požádalo čtrnáct muslimských indonéských organizací, v čele s vlivnou Nahdlatul Ulama. Islamistický extrémismus totiž ohrožuje pluralistické soužití v moderní Indonésii a odporuje principům její národní filosofie, zvané Pancasila. Shrnutím této indonéské charty o pěti principech je heslo „Jednota v rozdílnosti“, ke kterému se v duchu apoštolské exhortace Evangelii gaudium přihlásili rovněž mladí asijští katolíci.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
