Kolumbie.
Za půldruhého měsíce se papež František opět vydá do Latinské Ameriky. Ve dnech 6. až 11. září vykoná dvacátou mezinárodní cestu pontifikátu, během které navštíví sedmý stát svého rodného světadílu (po Brazílii v roce 2013, Ekvádoru, Bolívii a Paraguay v červenci 2015, Kubě v září téhož roku a Mexiku v loňském roce). Vrací se do země, ve které byl častým hostem jako arcibiskup Buenos Aires – v kolumbijském hlavním městě Bogotě totiž od počátku svého založení v roce 1956 sídlí Rada latinskoamerických biskupských konferencí (
CELAM), jejíchž zasedání se mons. Bergoglio pravidelně účastnil.
Kolumbie se po loňské mírové dohodě mezi vládou prezidenta Santose a bývalými guerrillovými vůdci takzvaných Revolučních sil Kolumbie (FARC) , snaží vyrovnat s léty politického a marxisticko-leninistického ideologického násilí, které začalo na začátku šedesátých let, ale také s předchozím dědictvím období zvaného „La Violencia“, tedy „Násilí“, během něhož proti sobě bojovaly konzervativní a liberální strana. Tuto první poválečnou dekádu krveprolévání vyvolala vražda katolického vůdce Liberální strany Jorgeho Eliecera Gaitána. Sedm desetiletí občanské války si vyžádalo na půl milionu lidských životů, z toho téměř polovinu v letech 1960-2016. K míru však vede obtížná cesta, nepopírá předseda kolumbijského episkopátu mons. Oscar Urbina Ortega (foto). Arcibiskup Villavicencia zveřejnil na portálu biskupské konference video, ve kterém Kolumbijce vyzývá, „aby učinili první krok ke smíření s Bohem, svými bratry a stvořením“. Pro naše mikfrofony uvedl, s čím se papež František po příletu do Bogoty setká.
“Řekl bych, že s Kolumbií porodních bolestech, tedy odhodlanou ke znovuzrození. Právě toto rodící se stvoření by papež měl podpořit, aby se dobře rozvíjelo ve světle evangelia a jeho svědectví. Očekáváme od něj povzbuzení k evangelizaci a smíření, nikoli k návratu zpět.“
Petrův nástupce v Kolumbii navštíví čtyři významné a strategické metropole – z hlavního města se vydá do Villavicencia, kde bude slavit beatifikaci dvou mučedníků sedmdesátiletého násilí – biskupa Jaramilla Monsalveho a otce Ramíreze Ramose. V témže středokolumbijském městě se bude konat národní modlitba za smíření. Dalšími zastávkami se stanou Medellín a přímořská Cartagena. Jak se může katolická církev podílet na procesu smíření? Odpovídá arcibiskup Urbina Ortega:
“Církev má své možnosti, protože se opírá o slovo evangelia a papežské učení na téma smíření a míru. Také má své nástroje ke smíření – tím největším z nich je svátost smíření. Člověk smířený s Bohem se může smířit s druhým člověkem i stvořením. Církev tedy může odvést velkou práci…“
Uzavírá předseda Kolumbijské biskupské konference. K dosažení konečného míru totiž dosud chybí splnění dvou podmínek – první je uzavření mírové dohody s druhou ozbrojenou skupinou, Národně osvobozeneckou armádou (ELN), k němuž kolumbijští biskupové vyzvali před necelým měsícem. Druhý proces je dlouhodobější a složitější – podle současných demoskopických šetření totiž většina Kolumbijců nedůvěřuje politikům a fatalisticky považuje násilí za zcela normální. Chybí seriózní vědomí o naléhavé nezbytnosti trvalého míru – a právě k jeho vytváření může papež pomoci.
(jag)