Itálie.
Kardinál Pietro Boetto, arcibiskup Janova v letech 1938-1946, obdržel od jeruzalémského památníku Jad Vašem titul „Spravedlivý mezi národy“. V diecézním týdeníku
Il Cittadino („Občan“) o tom informovalo janovské arcibiskupství, které zveřejnilo korespondenci vedenou s izraelskou institucí, jejíž rozhodnutí poukazuje na „ušlechtilost a statečnost“ kardinála Boetta (foto). Památník obětí šoa zároveň uznává pomoc veškeré janovské církve pronásledovaným Židům a jmenovitě pak uvádí ještě další místní kněze – monsignory Francesca Repetta, Carla Salviho a Emanueleho Levrera. Prvně jmenovaný knihovník a kardinálův sekretář, mons. Repetto, náleží ke „Spravedlivým mezi národy“ již od roku 1976, protože vedl rozsáhlou pomocnou síť zvanou
Delasem, která ekonomicky podpořila řadu židovských emigrantů.
Kardinál Boetto nastoupil na janovský stolec v květnu roku 1938, kdy do přístavu začali přijíždět četní Židé v naději, že vyplují na americký kontinent nebo do Palestiny. Janovský arcibiskup mnohým z nich uhradil cestu a v biskupském paláci poskytl pohostinství nejenom janovským a evropským Židům, nýbrž také politicky pronásledovaným. Zároveň vydal nařízení k otevření janovského semináře pro stejné účely. Za jeho neúnavnou snahu o prospěch Janova okupovaného nacisty mu městská správa přiznala titul Defensor Civitatis.
Posmrtné ocenění janovského kardinála však není jediným dokladem židovsko-křesťanského mezináboženského dialogu. Jak na konci června (29.6.2017) oznámila palermská arcidiecéze, její arcibiskup Corrado Lorefice obdržel medaili Raoula Wallenberga, každoročně udělovanou stejnojmennou nadací. Byl oceněn jako „vzor smíření a vzájemného respektu mezi lidmi různých vyznání“ vzhledem ke vstřícnému gestu vůči palermské židovské obci. V lednu tohoto roku totiž arcibiskup Lorefice předal předsedkyni Sicilského institutu judaistických studií budovu oratoře Sobotní památky Panny Marie, která je součástí rozsáhlého komplexu kostela sv. Mikuláše Tolentinského, vystavěného koncem 15. století na místě někdejší palermské synagogy (1493). Nemovitost vyňatá z majetku palermské arcidiecéze bude nyní sloužit bohoslužebným a studijním účelům tamní židovské obce.
Wallenbergova nadace, založená Baruchem Tenembaumem a pojmenovaná po švédském diplomatovi, který za druhé světové války zachránil v Maďarsku velký počet Židů, sídlí v New Yorku a má kanceláře v některých hlavních městech. K jejím členům patří více než 300 úřadujících či bývalých hlav států a vlád (za ČR Stanislav Gross), nositelů Nobelovy ceny a osobností různých vyznání a národností, včetně současného papeže. Arcibiskup Jorge Mario Bergoglio se stal čestným členem nadace v době svého arcibiskupského působení v Buenos Aires. Cílem nadace je uchovávat a šířit odkaz Raoula Wallenberga a dalších mužů a žen, kteří poskytli útočiště lidem, pronásledovaným za nacismu, arménské genocidy a dalších tragických období lidských dějin. V posledních letech se nadace zaměřuje na vyznačení tzv. „Domů života“, tedy útočišť, do kterých se uchylovaly oběti pronásledování. Za méně než tři roky tento titul získalo 500 budov v Itálii, Francii, Belgii, Polsku, Maďarsku, Nizozemsku, Dánsku a Řecku, včetně mnoha klášterů, řeholních domů, katolických škol a seminářů.
(jag)