Tunis.
„Jako církev se snažíme pomáhat všem migrantům a přesvědčit je, že lepší pro ně bude vrátí-li se domů živí a zdraví než utonou-li ve Středozemním moři, ale není to snadné“ – říká arcibiskub hlavního města Tuniska, mons. Ilario Antoniazzi na otázku, co je dnes v této zemi prioritou. Nejvyšší představitel nevelké křesťanské obce v této severoafrické zemi to řekl informační agentuře SIR při Italské biskupské konferenci během své nedávné návštěvy Říma. Tunisko se stalo tranzitní zemí pro migranty ze subsaharské Afriky. Odcházejí odtud do Libye, kde se naloďují na gumové čluny mířící směrem k Itálii, kam jich týdně přichází kolem deseti tisíc.
Tunisko má k italským břehům podstatně blíže než Libye, ale tamější vládě se obchodu s migranty podařilo zamezit. „Odcházejí s představou, že Evropa je ráj - vysvětluje arcibiskup Antoniazzi – ale nedokáží se vrátit. Přestože se stali svědky utonutí svých druhů, vydávají se na cestu po moři, protože nemají odvahu vrátit se domů a říci »měl jsem strach«. Byla by to ostuda. Aby si mohli zaplatit cestu, která stojí vysoké částky, jsou nuceni prodat svá pole, ba i domy. Kdyby se však trochu zamysleli, zjistili by, že se doma s toutéž částkou mohou pustit do nějakého vlastního projektu.“
„Nemluví se také o tom, že nejen Středozemní moře je velký hřbitov migrantů, ale že mnohem větším hřbitovem je Sahara,“ pokračuje tuniský arcibiskup. „Pokud vypluje člun, dříve či později se to ví, ale neví se, kolik lidí cestou do Tuniska zemřelo na poušti žízní anebo jako oběti zločinů. Naslouchat vyprávění těch, kterým se podařilo do Tuniska dostat, je něco úděsného,“ říká mons. Ilario Antoniazzi.
Na otázku, kam se podělo tzv. arabské jaro, říká italský duchovní působící v Tunisku: „Žádné arabské jaro nikdy neexistovalo, i když Tunisko z toho vyšlo s menšími škodami než jiné země. U nás existuje duch svobodného smýšlení. Nenazval bych to demokracií, protože demokracie je cíl dlouhé a namáhavé cesty, ale určitá změna nastala.“ Paradoxně je však Tunisko jednou ze zemí, odkud se rekrutovalo nejvíce bojovníků samozvaného islámského státu, přibližně kolem 7 tisíc, dodává biskup Antoniazzi, a dnes se v zemi mnoho diskutuje o tom, zda tyto muže přijmout zpátky, až se budou vracet a jak s nimi potom naložit. Také v souvislosti s tím panují v zemi obavy z budoucího vývoje. Budoucnost působí větší strach než přítomnost,“ říká arcibiskup Tunisu, mons. Ilario Antoniazzi.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
