Katar.
Hospodářské embargo, uvalené na Katar sousedními arabskými zeměmi kvůli údajné podpoře terorismu, se opět podepisuje na těch nejslabších – tedy na křesťanských migrantech z asijských zemí, kteří v zemi tvoří levnou pracovní sílu. Emirát už opustila řada jejich rodin a další jistě budou následovat, uvedl pro naše mikrofony apoštolský vikář Severní Arábie,
biskup Camillo Ballìn:
“Jedná se o politickou, a nikoli náboženskou otázku, proto pokračujeme v běžné pastoraci bez jakýkoli omezení. Jediný problém spočívá v tom, že do Kataru se vstupuje přes Kuvajt. Z praktického hlediska tak hospodářské embargo znamená ztrátu pracovních míst pro mnoho lidí. Řada jich odešla kvůli cenám nafty a další se připravují k odjezdu. V Kataru jinak nic nechybí, protože Írán a Turecko dovážejí vše, co země potřebuje. Dovoz je ale dražší než předtím a ceny se zvýšily, což se opět dotýká lidí, kteří mají nejméně peněz, tedy chudých….“
Mons. Ballìna znepokojuje osud katarského katolického společenství, tvořeného zhruba třemi sty tisíc věřících z Filipín, Indie, Pákistánu a Bangladéše. V Kataru se někteří z nich etablovali na odborných místech lékařů, farmaceutů, ošetřujícího zdravotnického personálu a učitelů, anebo zastávají nižší dělnické pozice. „Prosím proto o modlitbu jak za naše věřící, tak za deset kněží, kteří pro ně slouží bohoslužby ve čtyřech obřadech (latinském, maronitském, syrsko-malankarském a syrsko-malabarském)“, uzavírá apoštolský vikář Severní Arábie. Dodejme, že Katar má pouze 313 tisíc arabských občanů, zatímco převážnou většinu z více než půldruhého milionu obyvatel tvoří zahraniční migranti, hlavně z asijských zemí, kteří svou prací podporují rodiny v zemích původu.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
