Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Půldruhé hodiny soukromého rozhovoru bez přítomnosti sdělovacích prostředků – v tomto duchu se odehrála Františkova páteční návštěva v Papežské církevní akademii, o které až zpětně informuje ve svém nedělním vydání (28.5.2017) vatikánský deník L´Osservatore Romano. V instituci, která vychovává budoucí vatikánské diplomaty, v současné době studuje 33 kněží z různých zemí. Také letos je papež František poctil nikoli formální návštěvou, nýbrž rodinným a jednoduchým setkáním. Svým otcovským gestem tak opětovně vyjádřil trvalý zájem o mladé lidi, kteří jednoho dne budou ve světě „stavět mosty“ a zároveň posilovat společenství a jednotu Petrova nástupce s místními církvemi, občanskou společností a mezinárodní scénou. Papež František přijel na římské Minervino náměstí poblíž Pantheonu kolem šesté hodiny večer, pomodlil se s celou komunitou nešpory a poté jednotlivě pozdravil jak předsedu Akademie, arcibiskupa Giampiera Glodera, tak další představené, všechny studenty a řeholnice z kongregace Marty a Marie, které se starají o chod domácnosti.

Poté následoval dialog formou otázek a odpovědí o diplomatických službách Svatého stolce, životě církve a otázkách současného světa, píše vatikánský list. Papež vykreslil dnešní lidstvo jako pokladnici svědků, mučedníků a světců, avšak zároveň jako lidstvo zraňované probíhající třetí světovou válkou, nárůstem zbrojení, hospodářským systémem odepisujícím člověka, dramatem migrací a obchodu s lidmi. Církvi v tomto kontextu náleží úloha „polní nemocnice“, ve které se mateřsky a tvořivě tiší rány. Rovněž papežští velvyslanci se mají stát nástroji tohoto církevního poslání ve světě, připomenul Svatý otec.

Jak dále zdůraznil, také diplomatické služby Svatého stolce slouží hlásání evangelia – v tomto smyslu nabývá důležitosti životní svědectví, protože, jak papež opakoval, církev neroste proselytismem, nýbrž tím, co je na ní přitažlivé. Mezi základní postoje, které má papežský diplomat pěstovat, proto patří konkrétní blízkost, pokorný a mírný dialog, pozorné naslouchání a jasné, přesvědčivé vyjadřování. Papež nezastíral, že budoucí zaměstnance apoštolských nunciatur čeká nelehký život, neustále se zavazadly v ruce, a varoval je před duchovní mondénností, kterou jejich služba vysychá. Účinným protilékem zde jsou hluboká a trvalá modlitba, pozorné a uvážené rozlišování a pěstování mírnosti, jako ctnosti důležité pro všechny věřící, zejména však pro pastýře povolané vést a doprovázet svatý Boží lid a naslouchat mu.

V závěru papež ujistil o zvláštním zájmu a péči o všechny církevní diplomaty, jak studenty, tak zaměstnance apoštolských nunciatur ve světě. Svou bezprostředností živě a účinně dosvědčil, že také papežský velvyslanec má mít především lidské a kněžské rysy a je povolán být pastýřem svěřeného stádce. Podle deníku Svatého stolce papež nakonec se studenty církevní akademie povečeřel a po společných fotografiích opětovně každého z nich pozdravil.

(jag)