Vatikán.
Papež František dnes vyzval katolíky a luterány, aby se seriózně a do hlouby zaobírali figurou Martina Luthera a jeho kritikou církve a papežství. Pouze tak je možné překonat atmosféru vzájemné nedůvěry a rivality, kterou se v minulosti po příliš dlouhý čas vyznačovaly vztahy mezi oběma stranami.
Římský biskup přijal účastníky kongresu organizovaného Papežským výborem pro historické vědy a nazvaného „Luther pět set let poté – nový výklad luteránské reformace v jejím církevně dějinném kontextu“ (na fotografii s biskupem Bedfordem-Strohmem, předsedou Rady evangelických církví v Německu).
Jak pro deník Svatého stolce (
L´Osservatore Romano, 30.3.2017) vysvětlil předseda zmíněné instituce, o. Bernard Ardura,O.Praem., cílem konference bylo otevřít nové perspektivy o dosud neprobádaných aspektech – jako například skutečnosti, že Luther žil v církvi, která již na konci 15. století vykazovala známky reformy, zejména v řeholních společenstvích na území Anglie, Čech, Itálie a Španělska. „Luther nechtěl dojít ke schizmatu“, poznamenává o. Ardura, „avšak nakonec podlehl vnějším tlakům ze všech stran – historickým, politickým i hospodářským, které vyústily v roztržku.“
Právě z toho důvodu je nutný celistvý pohled badatelů různých vědeckých institucí, zdůraznil ve své promluvě
papež František:
“Pozorné a důkladné studium, nezatížené předsudky a ideologickými polemikami, umožní církvím, které dnes mezi sebou vedou dialog, rozlišit a přijmout to, co bylo na reformaci kladné a oprávněné, a distancovat se od chyb, zveličování a selhání uznáním hříchů, které vedly k rozdělení.“
Papež poznamenal, že ještě v nedávné době by obdobná konference na vatikánské půdě byla nemyslitelná. Jak dodal, setkání katolických a luteránských historiků je plodem působení Ducha svatého, který překonává veškeré bariéry a proměňuje konflikty v příležitosti k růstu ve společenství.
“Jsme si dobře vědomi, že minulost nelze změnit. Po padesáti letech ekumenického dialogu mezi katolíky a protestanty je však dnes možné vykonat očistu paměti, která nespočívá v provedení neuskutečnitelné korekce toho, co se přihodilo před pěti sty lety, nýbrž v „převyprávění těchto dějin jiným způsobem“ (Od konfliktu ke společenství, 17.6.2013,16) beze stop oné zášti za utrpěné rány, která deformuje pohled jedněch na druhé.“.
Citoval papež z dokumentu Lutersko-katolické komise pro podporu jednoty, nazvaného „Od konfliktu ke společenství. V závěru své promluvy Svatý otec vyzval k překonání předsudků vůči těm, kteří svou víru vyznávají jiným jazykem a s jinými akcenty, ke vzájemnému odpuštění vin, spáchaných našimi otci, a ke společné prosbě k Bohu o dar smíření a jednoty.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
